úterý 19. listopadu 2019 Alžběta

VIDEO: Při průzkumu Prášilského jezera na Šumavě vědce překvapil nečekaný živočich

Potapěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě přinesl vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR zajímavý objev. Dno jezera pokrýval hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.

Naposledy se vědci potápěli pod hladinu Prášilského jezera v 90. letech kvůli vzácné šídlatce. Její výskyt v tehdy ještě silně kyselém jezeře se ale nepotvrdil. Výskyt šídlatek na našem území byl potvrzen pouze v Černém a Plešném jezeře, kde jsou dodnes pravidelně sledovány hydrobioložkou Martinou Čtvrtlíkovou.

Právě ona byla nyní požádána o potápěčský průzkum Prášilského jezera. Při ponoru sice vyloučila existenci šídlatky, ale objevila mnoho nečekaných vodních organismů. „Dno mělkých příbřežních oblastí místy pokrývaly železité sraženiny s množstvím tmavě zelených porostů větvených řas, které se vyskytovaly v hloubce do dvou metrů a na volném dně severní části jezera dosahovaly téměř stoprocentní pokryvnost při výšce porostu 5 centimetrů,“ popisuje Martina Čtvrtlíková. Mikroskopická  analýza pak ukázala, že se jedná o ruduchy (červené řasy) rodu Batrachospermum. Souvislé porosty této ruduchy hojně osídlovaly larvy dravých chrostíků druhu Holocentropus dubius, které dosahovaly počtu až 40 jedinců na metr čtvereční. Chrostíci jsou skupinou křídlatého hmyzu s přeměnou dokonalou, jejichž larvy žijí ve vodě a staví si schránky z nejrůznějšího materiálu. Nad řasami i hlouběji nad volným dnem byla pozorována hejna vodních ploštic z čeledi klešťanek.

„Největším překvapením pro nás však byl objev slizových kolonií o průměru až několik centimetrů s výrazným zeleným okrajem, které porůstaly ponořené větve padlých stromů do hloubky dvou metrů,“ říká hydrobiolog Petr Znachor. Jedná se o koloniálního nálevníka druhu Ophrydium versatile (lahvenka velká, řád Sessilida, třída Oligohymenophorea), mezi jehož význačné charakteristiky patří právě tvorba nápadných slizových kolonií, z nichž největší obsahují až jeden milion buněk. Jednotlivé buňky jsou seřazeny v okrajových částech kolonie a vnitřek kolonie tvoří želatinoidní hmota. Tu často osidluje velké množství dalších organismů, např. bakterie, sinice nebo rozsivky, díky čemuž  se tyto slizové útvary někdy přirovnávají k mikrobiálním zoologickým zahradám.  

Přestože jsou velké slizové kolonie ve vodě nepřehlédnutelné, tento nálevník dosud uniká pozornosti vědců a v odborné literatuře ani na internetu nelze jednoduše dohledat přehledný souhrn lokalit s jeho výskytem. Uvádí se, že se běžně vyskytuje v čistých jezerech a tůních severní a jižní Ameriky a v mírném pásu Evropy a nedávno byl výskyt tohoto druhu potvrzen také v jižní Africe. Výskyt tohoto druhu v České republice zatím potvrzen nebyl, v případě šumavských jezer tak jde o první zdokumentovaný nález svého druhu.

Vzhledem k tomu, že se jedná o čistomilný druh, je jeho objev pozitivní zprávou a potvrzuje postupné zotavování jezer ze znečištění kyselými dešti. Přestože kolonie tohoto zajímavého organismu jsou schopny porůstat nejrůznější povrchy, v případě Prášilského jezera se vyskytovaly výhradně na ponořených větvích padlých smrků, které tak tvořily významný strukturální prvek společenstva vodních organismů. Nálezy hydrobiologů tak ukazují překvapivé souvislosti a podtrhují význam bezzásahového managementu uschlých smrkových porostů pro spontánní přírodní procesy, které vedou k zvyšování biologické rozmanitosti, tak i oprávněnost zákazu koupání v šumavských jezerech.

Autoři | Zdroj Tisková zpráva

Štítky výzkum, Prášilské jezero, vědci

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.