Naší českobudějovickou vazební věznici, která sídlí v Justičním paláci na břehu Malše, zná asi každý. Samozřejmě, že většina z nás ji zná pouze zvenku. Jen poměrně málo lidí bylo vevnitř na exkurzi, a ještě méně z nás tam pobylo i delší dobu. Jak to ale bylo s vězni v našem městě v dávné i nedávné minulosti?
Informace, které máme k dispozici říkají, že původní umístění městské šatlavy bylo ve 14. století v Panské ulici. Zdejší kriminál posléze nepostačoval, bylo tedy zřízeno vězení druhé, a to u Železné panny. V 18. století sloužily k internaci těžších zločinců věže městského opevnění – Rabenštejnská věž a Železná panna. Pomalu se dostáváme do roku 1825, kdy byla postavena v zadním traktu radnice věznice nová, která měla vchod z České ulice. Zde vládl hlavní žalářník, kterému pomáhali tři dozorci a měl k dispozici i další tři pomocníky. Z důvodu nárůstu papírové agendy a zvyšování počtu vězňů byl postaven Justiční palác na břehu Malše. Se stavbou se začalo roku 1902 a již v roce 1905 vysvětil p. biskup vězeňskou kapli.
A nyní k současnosti. Kolik je ve věznici obviněných a odsouzených? Podle informací z konce prosince máme v naší vazební věznici celkem 75 obviněných a 146 odsouzených. Kapacitu nemáme zdaleka naplněnou, protože náš arest může zabydlet až 396 osob. Takže, kdyby měl někdo zájem, stačí zlobit a o ubytování je postaráno. Jo a jako volnočasovou aktivitu mají vězni možnost zapojit se do akvaristického kroužku.
Když už máme dnes téma vězeňství, možná by bylo pro vás zajímavé vědět, kde se v Budějovicích stínalo. Ve středověku bylo popraviště přímo na náměstí – každý Budějovičák ví o bludném kameni. V pozdější době bylo popraviště přesunuto a stálo v místech mezi hlavní poštou a památníkem Adalberta Lanny. Jak město rostlo, bylo opět popraviště přesunuto, tentokrát do Mladého. Po dostavění Justičního paláce se tresty smrti vykonávaly přímo na nádvoří naší věznice.
Informace, za co se popravovalo je možné získat např. z Encyklopedie Českých Budějovic, kde autor kapitoly Karel Pletzer píše: v roce 1548 byla na řetězu oběšena služka za krádež šatstva, v roce 1568 byla trhána kleštěmi a pak zaživa zahrabána jedna žena pro účast na vraždě vlastního muže, roku 1632 byl na pódiu pro svou víru sťat jihočeský emigrant Kryštof Čabelický ze Soutic a jeho hlava byla vyvěšena na městské bráně. Naštěstí se časy již změnily...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
