Středa, 4. března 2020, 16:12
Přeložení zhruba 4,5 kilometrů hlavního vodárenského řadu o průměru 300 až 1000 mm si na sedmi místech vyžádá stavba dálnice D3 kolem Českých Budějovic. Tři přeložky jsou v úseku Úsilné – Hodějovice a čtyři v úseku Hodějovice – Třebonín. Akci bude financovat Ředitelství silnic a dálnic a vyjde na miliony korun.
„Přeložka u Hodějovic se musí dělat na dvě etapy, takže jich je vlastně osm. Každá je přitom technicky jiná podle místních podmínek, ale provedení všech je opravdu náročné. Proto dohlížíme a kontrolujeme na celý proces provedení přeložek od počátku do konce,“ říká František Rytíř, provozní náměstek ředitele Jihočeského vodárenského svazu (JVS).
K přeložkám potrubí u Roudného a Hodějovic dojde na jaře. Akce vyjde na miliony korun a financovat ji bude Ředitelství silnic a dálnic.
Nebývale velký počet přeložek je dán tím, že dálnice povede na dohled od největší regionální úpravny vody Plav, z níž na jih, sever i severozápad vedou dálkové vodovodní řady pro zhruba 400 tisíc obyvatel kraje. A tam, kde silniční trasa překryje tu vodárenskou, se musí oddělit. Buď přeložka povede v daném místě souběžně s tělesem dálnice nebo ji podejde protlačeným průchodem se šachtami a shybkami, které převádějí vodu z jedné strany na druhou.
„Je to vždy velký adrenalin. Na přepojení a odstávku provozu máme jen kolem 20 hodin, což je doba, po níž stačí kapacita na maximum naplněných vodojemů. Tam není prostor na prodlevy. Trváme třeba na tom, že dodavatel musí mít na místě náhradní stroje a svářeče pro případ, že by se těm, co pracují, něco stalo,“ vysvětluje Rytíř.
Při stavbě dálnice D3 nejde o první vynucené přeložky vodárenské soustavy. V předchozích letech už Jihočeský vodárenský svaz měnil také 4,5 kilometrů potrubí u Bošilce a Ševětína. Při jejím pokračování k rakouské hranici ještě v dalších letech čekají dvě u Netřebic a Markvartic na Českokrumlovsku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zábor plochy je to strašný - plocha od Vidova až k řece hovoří za vše. To vše pro pohodlí jedné skupiny - motoristů. Srandovní je, jak se krásně pojedou, brm, brm, brm, většinou po jednom v tom ohromném počtu jednotlivých aut, ale ve městech, kam nejčastěji módní a pohodlnou dálnicí jezdí, už nezaparkují. Vzýváme tedy plánovače modrých zón, nechť jsou ve střehu a chrání městské obyvatele před tou hromadnou záplavou. Navíc ještě v kraji, kde jeho úřad pod mantrou pitomých dogmatických ideologií (individuální dopravě přizpůsobíme vše, i autobusy a vlaky zrušíme, protože to tak je všude, kam naše stařecké oči dohlédnou - myšlenky likvidátora vlaků, dětinského Žemličky, poradce Zimoly) rozmetal funkční veřejnou dopravu, tak budou mít opravdu na pilno!
Další selhání strategického plánování. Vodovodní řad je zvláště v blízkosti Plavu něco, co by očekával snad i nedouk. Trasování ukázalo konflikt s podzemními vodami (technologie tunelování, s osídleným extravilánem (místo zářezu tunel), nyní s křižným vodovodní řadem (nutnost jeho přeložky). To při kvalifikované projekci a plánování by vysutý odhlučněný tubus vyšel mnohem levněji...
