Sobota, 7. března 2020, 10:14
Na rozloze 13 tisíc kilometrů čtverečních žije 107 samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. To je výsledek studie, kterou zveřejnila mezinárodní skupina odborníků z projektu 3Lynx. Ukazuje, jak se kočkovitým šelmám na Šumavě daří.
„Pilotní systém monitoringu rysa se snaží zmapovat celou česko-bavorsko-rakouskou rysí populaci. Území 13 tisíc kilometrů čtverečních jsme proto pokryli sítí fotopastí, které zaznamenávají výskyt rysa ostrovida,“ vysvětluje koordinátorka projektu 3Lynx, Simona Poláková z Ministerstva životního prostředí a dodává: „Do monitoringu rysa se zapojilo 9 institucí z České republiky, Německa a Rakouska.“
Projekt mapuje jeden takzvaný rysí rok. „Zaznamenali jsme v něm 107 samostatných rysů, tedy rysů, kteří se již pohybovali bez matky a byli tedy minimálně rok staří, skoro třetinu z nich pak tvořily novopečené rysí matky, které vodily koťata. Oproti roku 2013, kdy jsme s kolegy zaznamenali 63 samostatných rysů na území 7 700 kilometrů čtverečních, je to nárůst přímo úměrný rozsahu monitorovaného území. I přesto se domníváme, že populace rysa mírně roste,“ říká Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.
To upřesňuje zooložka Elisa Belotti ze Správy Národního parku Šumava. „Dlouholetým monitoringem rysa ostrovida v národních parcích Šumava a Bavorský les jsme zaznamenali nárůst hustoty samostatných jedinců rysa. To by mohlo naznačovat mírně pozitivní trend v celé populaci. Přitom situace rysích rodin v národních parcích se nezměnila, znamená to tedy, že spíš přibyla mladá zvířata narozená mimo území národních parků, která si hledají teritorium,“ vysvětluje.
Dalším náznakem pozitivního vývoje populace je lokální šíření rysa na bavorské straně Šumavy. „Na druhou stranu řada území na naší straně, jako je např. sever Českého lesa, Slavkovský les, Brdy nebo Vysočina zůstávají rysem trvale neobsazené, přestože představují velmi vhodné prostředí pro jeho výskyt. Právě z tohoto důvodu se domníváme, že je nárůst rysí populace jen mírný,“ vysvětluje Mináriková.
Největší hrozbou pro tuto populaci zůstává i nadále pytláctví, kvůli kterému se rysi mimo národní parky dožívají jen velmi nízkého věku. Vzrůstá i počet zvířat, která ročně uhynou na silnicích. Jen v roce 2017 to bylo šest případů.
„Výsledky z rysího roku 2017 jsou první svého druhu, právě probíhající analýza dat z dalšího rysího roku nám proto pomůže zpřesnit odhad vývoje celé populace. Výsledky zveřejníme již za několik měsíců. Jisté ale je, že česko-bavorsko-rakouská rysí populace zůstává vysoce ohrožená a její efektivní ochrana není možná bez dobré spolupráce všech tří zemí,“ uzavírá Poláková.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
