pondělí 25. května 2020 Viola

Je Fine dělat lidem radost, doporučil bych to všem, říká budějčák Honza Krob

Stejně jako mnoho dalších, i Honza Krob musel kvůli koronaviru ze dne na den zavřít svoje podnikání. Rozhodl se ale nesedět doma na gauči a snaží se nějakým způsobem alespoň pomáhat. Se svým týmem rozjel pojízdnou prodejnu potravin, se kterou objíždí jihočeské vesnice a umožňuje tak místním nakoupit si bez nutnosti vydávat se do města. Několik posledních dní navíc rozváží obědy těm, kteří to potřebují.

Honzo, jak se držíte v téhle době?
Tato doba je nelehká pro každého z nás, proto se snažíme dívat na věci pozitivně, je to klišé, které si myslím prozatím funguje. Nebudeme si nalhávat, že tato doba je pro gastro průmysl zrovna jednoduchá. I přesto se najde spousta lidí z oboru, kteří mají stejný elán pomáhat jako my, proto patří velké díky třeba Pepovi Maršálkovi, který nám k jídlům chystá sladkou tečku, nebo pekárna Chleba se solí, kteří nám poskytují pečivo. Vymýšlíme nové věci, které nám a vlastně i vám dělají radost, proto nám až na občasné chvíle dobrá nálada nechybí.

Vy jste chvíli poté, co vstoupila v platnost všechna vládní nařízení rozjeli „pojízdnou prodejnu. Koho to napadlo?
Byl to vlastně nápad, který vznikl jako reakce právě na všechna nařízení, nechtěli jsme školu vaření zavřít, ale respektujeme všechna omezení, proto jsme se snažili vymyslet nějaký jiný, samozřejmě bezpečnější způsob, jak vyvinout aktivitu a nejenom sedět doma. Proto jsme začali přemýšlet jakým způsobem bychom mohli dané situaci přispět, a tak vznikl nápad na pojízdnou prodejnou. Vše jsme vymysleli vlastně přes noc a za 24 hodin byla pojízdná prodejna na světě, půjčili jsme si auto, vytiskli polep a mohli jsme začít. Samozřejmě to byl risk, protože jsme věděli, že zapůjčení auta a veškeré náklady s tím spojené nebudou malé, a proto jsme tomu museli přizpůsobit ceny potravin. Budou to lidé kupovat? Ano, kupují a věřte, že rádi.

A jak to vlastně probíhá?
Pojízdná prodejna má nyní už svůj harmonogram, který lehce naleznete na webových stránkách Fine Food Academy. Každý den od rána jezdíme po vesnicích v okolí Českých Budějovic. Domluvili jsme se se starosty vesnic, kteří o to stojí. Světe div se, narazili jsme i na vesnice, které o naše služby nestojí i přesto, že by lidé uvítali naši návštěvu. Navštěvujeme vesnice, které nemají vlastní prodejny s potravinami a snažíme se ulehčit nejen seniorům, kteří nemusí jezdit na nákupy do větších měst, kde jim hrozí riziko nákazy. Používáním ochranných pomůcek a pravidel se snažíme i my eliminovat riziko na minimum, lidé nám s tím sami pomáhají, jako třeba dodržováním rozestupů. Lidem rozdáváme dezinfekci a roušky zdarma, kterou nám poskytuje fond Jihočeských nadějí.

Máte na to nějaké reakce od lidí?
Ano, až mě to samotného překvapilo, lidé nám píší pozitivní zprávy na sociálních sítích, i při osobním kontaktu nás chválí. Taková milá zpráva, nebo pochvala je tou nejlepší odměnou. Děkujeme.

Ty se ale zabýváš hlavně vařením. Je to důvod, proč jste se před několika dny pustili do vaření obědů pro různé lidi, kterým je rozvážíte?
Po nařízení vlády jsme pořádat kurzy v naší škole vaření nemohli, a tak nás napadlo, že budeme dělat prostě to, co máme rádi a co umíme. Proto jsme se rozhodli, že budeme vařit a rozdávat obědy lidem, kteří se o nás v těchto chvílích starají, kteří to potřebují a možná nejsou tolik vidět. Byli jsme samozřejmě v Nemocnici v Českých Budějovicích, zdravotníky jsme odměnit chtěli, ale po větším dumání nás napadlo, že je více profesí, které musí stále chodit do práce, ale není o nich tolik slyšet, proto jsme například vezli obědy devadesáti popelářům, prodavačkám v Bille, nebo personálu  McDonalds.

A kde všude už jste byli?
Byli jsme jako první v nemocnici v Českém Krumlově na porodnici, kam jsme vezli panenku s risottem, dále jsme na ARO jak pro dospělé, tak na dětském přivezli kuřecí maso na grilu se salátkem, rýží a koriandrovým dresingem. Na Zdravotnické záchranné službě jsme udělali radost poctivými burgery. Pro popeláře jsme si připravili devadesát porcí vepřového rilletu, který jsme přivezli i personálu rožnovské Billy, kde personál na facebookových stránkách poděkoval neznámému zákazníkovi, což se mně mírně dotklo. Jak jako neznámému? (smích) Chystáme se dále rozvážet obědy a rozdávat radost, tak budeme rádi, když nám napíšete, jestli víte o někom, kdo by si oběd zasloužil, všechny zprávy pečlivě čteme, a i když vždy neodepíšeme, každá z nich nás potěší, děkujeme.

Je při tom čas na nějakou kreativní práci? Myslím to tak, jestli se i při tomto vaření pouštíte do nějakých specialit, anebo jedete spíš klasická jídla?
Kreativitu se snažím využít u každého jídla, jenom je těžší naservírovat kreativní tvorbu do převozových krabiček než na talíř, proto se snažím, aby jídlo primárně chutnalo, než vypadalo. Zkrátka není to tak, že ve velkém hrnci uvařím deset litrů guláše. Jídla se snažíme promýšlet, používat moderní metody, gril a vše co mají naši strávníci rádi.

Co zatím nejvíc chutnalo?
Největší ohlasy jsme měli asi na burgery, které jsme vezli zdravotníkům na Jihočeskou záchranou službu. Avšak nemenší ohlasy jsme měli i na masovou pomazánku pro popeláře. Je Fine lidem dělat radost, doporučoval bych to vám všem, udělat někomu ve vaší blízkosti alespoň malou radost, ale pozor, je to návykové.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo11 čtenářů

Foto Facebook / Fine Food Academy

Štítky Honza Krob, Fine Food Academy, koronavirus, vaření, jídlo

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.