Někteří jihočeští řemeslníci přišli kvůli vládním omezením spjatým s koronavirem o zakázky v Rakousku i Německu. Často je pro ně práce v zahraničí hlavní zdroj příjmu, proto je pro ně klíčové, kdy vláda otevře hranice. Kominíci pracují i za nouzového stavu, jen nechodí do bytových domů, část práce odložili na léto.
Truhlář Oldřich Šujan z Českých Budějovic přišel o zakázky, které měl dělat v Rakousku, včetně velké kuchyně. „Abychom sehnali jinou práci, musel jsem jít pod cenu, abych získal nějakou zakázku. Ty jsem získal, ale ze začátku mě to bolelo dost. Ještě mi utekli někteří zákazníci. Potřebujeme se dostat přes hranice, to je naše priorita," řekl Šujan.
V podobné situaci je truhlář Miroslav Benda ze Suchdolu nad Lužnicí. Živí se jako montér německé firmy, která působí po celé Evropě a staví stánky na výstavách a veletrzích. Ačkoli má nyní pár menších zakázek v ČR, práce v zahraničí je jeho základní příjem, o nějž přišel.
„Čekám, až vláda vymyslí, jak se bude moci začít jezdit do zahraničí na práci. Ne jako pendler, jezdím různě. Jezdil jsem polovinu z měsíce do zahraničí, od března pořádně nevydělávám. Končili jsme ve Švýcarsku na autosalonu v Ženevě, téměř jsme tam postavili (stánky) a skončili jsme," řekl Benda. Za březen si požádá o podporu 25 tisíc korun pro OSVČ.
O velkou zakázku v Rakousku přišel i umělecký kovář Jan Skuhra z Nové Bystřice na Jindřichohradecku. Zpravidla pracuje na větších zakázkách, tak v nich teď pokračoval doma. Se zákazníky byl v kontaktu po telefonu.
„Dělám třeba vrata, to mám na měsíc. Omezení na mě dopadlo, protože jsem měl zakázku v Rakousku, a ta bohužel padla, nechali to dělat tam. Já tam nemůžu a mám to na hranice dva kilometry...," řekl Skuhra, který je už v důchodu. Dělá kovaná vrata, ploty i drobná kování pro památkáře nebo repliky historických zámků.
Méně práce měl poslední týdny kominík Miloslav Vachel z Českých Budějovic. Stále ale pracuje, má jednu až dvě zakázky denně. Kominíci nebyli kvůli vládním opatřením omezeni. Jen některé firmy zprvu nepouštěly do svých areálů cizí zaměstnance, tedy i kominíky.
„Pro nás nebyly vypsané žádné regule. Jediné, co se nás týkalo, byly domovy důchodců, pečovatelské služby, zdravotnická zařízení, tam jsme nechodili. Myslím, že řádově jsme zůstali na svém, protože v drtivé většině případů se ta práce pouze odložila na letní měsíce. Já jsem obvolal své zákazníky, že přijdu později. Byli jsme ale opatrnější: nedělali jsme bytové domy, aby se lidé nebáli, že jim něco přineseme, kromě štěstí," řekl prezident Společenstva kominíků ČR Jaroslav Schön.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
