Tradiční způsob nakládání s komunálními odpady čekají velké změny. Evropská unie stanovila jasné cíle. 65 procent odpadů se má zrecyklovat, 25 procent energeticky využít a maximálně 10 procent lze uložit na skládku. Česká republika se musí během tohoto roku rozhodnout, jak naplní tuto vizi. Jihočeský kraj ani krajská metropole nezůstávají stranou a hledají způsob, jak optimálně nastavit budoucí systém hospodaření s odpady. Co si vlastně představit pod pojmem ZEVO a co by jeho vybudování pro Budějce znamenalo?
V první řadě je potřeba vysvětlit, že ZEVO není spalovna. Zatímco běžná spalovna slouží pouze k likvidaci odpadů, ZEVO odpad využívá k výrobě tepelné a elektrické energie. Na pomyslném žebříčku preferovaných řešení, jak s odpady nakládat, je tedy jejich energetické využití prostřednictvím ZEVO nadřazené pouhému odstranění, ať již spálením nebo uložením na skládku.
Podle dostupných údajů patří Česká republika mezi neekologické skládkařské velmoci. Na skládkách končí přibližně 48 procent z vyprodukovaných odpadů. Ve 21. století, tedy v době zmenšující se dostupnosti přírodních zdrojů a v situaci hledání alternativ za fosilní paliva, to není příliš dobrá vizitka. Nepříliš optimistická situace je také na jihu Čech, kde stále chybí zařízení, které by umělo nerecyklovatelné odpady využít alespoň energeticky.
Od začátku roku 2024 by měl platit zákaz ukládat na skládky směsný komunální odpad, stejně jako recyklovatelné a využitelné odpady. Nový zákon navrhuje, aby ze skládek zmizely všechny výhřevné odpady. Aktuální projednávání zákona v Poslanecké sněmovně však naznačuje, že termín zákazu skládkování bude posunut až na rok 2030.
Sobota, 23. února 2019, 10:02
Jihočeský kraj i jeho metropole České Budějovice mají šanci potvrdit svůj pozitivní vztah k životnímu prostředí. Postačí k tomu, když se po nedávno zveřejněném záměru „vybudovat spalovnu komunálního odpadu“, inspirují třeba ve Vídni nebo v Kodani.
Ať už bude tento termín jakýkoli, také jihočeské obce a města budou muset změnit strategii pro nakládání s komunálním odpadem. Mimo posílení skutečného materiálového využití se stavba ZEVO jeví jako jediná přijatelná varianta, která navíc sníží spotřebu fosilních paliv.
„V okamžiku zprovoznění ZEVO s adekvátní kapacitou, budeme připraveni skončit se spalováním uhlí. Je potřeba zdůraznit, že jedině maximalizace kogenerační výroby elektřiny společně s teplem zajistí efektivní využití nerecyklovatelných odpadů jako zdroje energie. K tomu je tedy nezbytně nutná existence funkčního systému centrálního zásobování teplem, který zajišťuje účinnou celoroční distribuci tepla či chladu dostatečnému počtu zákazníků,“ dodal předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král. Taková soustava je v Českých Budějovicích budována a průběžně modernizována už více než 110 let.
Zmíněné uhlí je v tento moment nejpoužívanější zdroj pro výrobu elektrické energie a tepla v budějcké teplárně, která za jeho spalování nakupuje a odvádí povolenky (EUA) na vypouštění CO2 do ovzduší. Podíl uhlí při výrobě však dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2015 mělo uhlí skoro stoprocentní podíl při výrobě, příští rok by to mělo být už jen 65 procent. Přibližně třetinovým zdrojem se totiž v roce 2021 stane elektrárna Temelín, kterou s budějckou distribuční sítí propojí šestadvacet kilometrů dlouhý teplovod.
Po výstavbě nového kotle na dřevní štěpku a následně i spuštění ZEVO by se zcela změnil podíl složek při výrobě elektrické energie a tepla. Zhruba třetinovým zdrojem by se stala biomasa, další třetinu by obstaralo právě ZEVO a třetinu již zmíněná elektrárna v Temelíně. Přibližně tříprocentní podíl by pak patřil zemnímu plynu.
Spuštěním ZEVO dojde podle analýz k dalšímu zlepšení kvality ovzduší, jelikož by došlo ke snížení zákonných limitů například u emisí oxidů dusíku o 55 procent, u tuhých znečišťujících látek až o téměř 90 procent atd.
V budějickém ZEVO by se mohly využít komunální odpady nejen z krajského města, ale také dalších měst a obcí v regionu. Ten zatím končí na jedenadvaceti skládkách odpadu.
Důležité bude nyní schválení nového zákona o odpadech, který v tuzemsku ukončí skládkování. „Obdobné technologie moderních ZEVO splňujících ty nejpřísnější kritéria na ochranu životního prostředí jsou známé a ověřené léty úspěšného provozování ve stovkách lokalit. Relativně přesně tudíž můžeme zmapovat ekonomiku provozu a plánovat postup výstavby takového zařízení. Vždy je důležitý postoj místních obyvatel a jejich politických zástupců. Na této úrovni dnes vedeme intenzivní diskusi o tomto projektu,“ uzavřel Král.
Foto Teplárna ČB
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
