Zabránit migraci ryb a ochránit tak vzácnou perlorodku říční. To má za úkol projekt, kterému se v posledních letech věnovali vědci z Biologického centra Akademie věd. Podle jejich zjištění by mohla pomoct kombinace dvou bariér, která eliminuje pohyb kaprovitých ryb z přehrady a ochrání pstruhy, kteří jsou pro rozmnožování perlorodky důležití.
„Perlorodka má složitý rozmnožovací cyklus. Pro svůj vývoj potřebuje lososovité ryby, u nás zejména pstruhy, na jejichž žábrech se vyvíjejí larvy zvané glochidia,“ říká hydrobiolog Michal Tušer z Biologického centra AV ČR. „Při předchozím výzkumu jsme zjistili, že původní společenstvo ryb horního toku Vltavy silně narušují kaprovité ryby, které sem táhnou z Lipna. Jsou to obrovská množství, desetitisíce až statisíce ryb - ouklejí, bolenů, plotic a jelců - a ty pstruhům konkurují potravně, vytlačují je z lokalit, kde je perlorodka, a snižují jejich početnost,“ vysvětluje hydrobiolog.
Vědci se proto rozhodli vytvořit a otestovat technické opatření, které by migraci nežádoucího druhu ryb zabránilo. Během čtyř sezon vyzkoušeli několik druhů mechanických zábran, ale i elektrickou bariéru. „Z našich výsledků vyplývá, že nejlepším řešením bude kombinace obou bariér, jak mechanické, tak elektrické, a to v závislosti na sezónnosti migrace ryb a hydrologické situaci v toku,“ dodává ichtyolog Milan Muška.
Vyvinutý prototyp migrační bariéry podle vědců splňuje všechny požadované vlastnosti a během příštích dvou až tří let by měl sloužit nad mostem u Pěkné, dokud se nepodaří zrealizovat finální technické opatření, jehož projekční přípravu už zahájila Správa Národního parku Šumava, která program na záchranu perlorodky říční iniciuje.
Foto Biologické centrum akademie věd České republiky
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
