V následujících týdnech budeme moct celou noc pozorovat na obloze Mars. Dnes před půlnocí totiž nastane opozice planety se Sluncem. Díky tomu, a dobré vzdálenosti planety od Země, bude možné Mars pozorovat zhruba do půlky listopadu. Na konci října se k němu navíc přidají další čtyři planety, které je možné vidět pouhýma očima.
„Opozice znamená, že na své dráze se Mars nachází v bodě, kde je přesně na opačné straně, než je Slunce v ten den. To znamená, že jakmile Slunce zapadne, tak Mars přesně v ten okamžik vyjde. Pak když naopak zapadne, tak v tu chvíli vychází Slunce," řekl astronom a fotograf Petr Horálek. V případě světového času připadá opozice Marsu se Sluncem na 13. října, konkrétně na 23 hodin 18 minut. V našem časovém pásmu to bude 14. října, 18 minut po jedné hodině ranní.
Horálek upozornil, že ačkoliv opozice je jedna „noční záležitost“, podmínky pro pozorování Marsu budou dobré ještě dlouho. „Bude čím dál víc vidět na večerní obloze a stále ještě je docela blízko. Tyto dvě věci umožňují lidem Mars pozorovat velice dobře ještě třeba do půlky listopadu. V dalekohledu bude velice pěkně vidět," řekl astronom.
Říjen přinese i další nebeskou podívanou. V týdnu od 19. října vyvrcholí meteorický roj Orionidy. Maximum připadá na 21. října. Horálek uvedl, že podmínky pro jejich pozorování jsou letos také dobré.
Podle tajemníka Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavla Suchana pak koncem října a počátkem listopadu lidé v noci spatří všech pět očima viditelných planet. „Jupiter se Saturnem večer, Mars celou noc a Venuši s Merkurem na ranní obloze před rozbřeskem," uvedl Suchan.
Blíže než letos bude Mars Zemi až v roce 2035 při takzvané velké opozici. Bude 57,1 milionu kilometrů od Země. V případě velkých opozic se Mars k Zemi přiblíží zpravidla na méně než 60 milionů kilometrů. Do konce století nastanou ještě další čtyři velké opozice v letech 2050, 2067, 2082 a 2097.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jedná se o tzv. aspekty planet. Takže v konjunkci ani vnější, ani vnitřní planetu nelze spatřit, je "za Sluncem" a je přezářena. Vnitřní planety se nejlépe pozorují v elongaci západní a východní, vnější jen v opozici. Samozřejmě i dalších bodech, ale v nich již pozorování není nejvhodnější. A dále vzhledem k rozdílům rychlosti pohybu vnitřních planet vůči Zemi se dráha vnitřních planet v okolí bodů elongace promítá jako smyčka, čili průmět té planety na oblohu se "vrací". Podobně Země je zase pomalejší vůči Marsu a dalším vnějším planetám a v okolí bodu opozice začne Mars podobně couvat, tedy průmět jeho pohybu na oblohu se jeví také jako smyčka. To vše se dá snadno vypočíst, stačí znát vztahy mezi synodickou dobou oběhu a siderickou. Siderická doba znamená, že průvodič planeta-Slunce opíše úhel 2PI, zatímco synodická doba oběhu znamená, že se planeta dostane do stejné polohy vůči Zemi se Sluncem.
