Říjnový průzkum šumavských jezer přinesl skvělé zprávy. Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě vrátili pstruzi. Podle hydrobiologů, kteří průzkum prováděli, to svědčí o zlepšení kvality vody, ale i obnově celého ekosystému.
Ryby z šumavských jezer zmizely kvůli kyselým dešťům, které sužovaly Šumavu od 50. let 20. století. Voda byla tak kyselá, že veškeré ryby vyhynuly. Výrazný obrat přišel podle vědců po sametové revoluci, kdy se začal pomalu zotavovat celý ekosystém.
Postupně vědci zjistili, že se podmínky zlepšily natolik, že by mohly umožnit přežívání a rozmnožování ryb. „Před deseti lety jsme zaznamenali, že jednomu pstruhovi chybělo už jen překonat hráz,“ říká hydrobiolog Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd.
Nynější výzkum prokázal, že pstruzi už hráz překonali. „Cestu jim patrně usnadnily bobří hráze, díky nimž došlo ke zvýšení hladiny a vytvoření bočních přelivů,“ vysvětluje koordinátor průzkumu Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR.
Počet pstruhů v jezeře se kvůli ztíženým podmínkám odlovu nepodařil přesně určit, odhaduje se na desítky. „Pstruzi čile kolonizují jezero a stalo se tak pravděpodobně přirozeně, což je zcela unikátní. Nejvíce nás ale překvapilo, že se v pravostranném přítoku i třou. Místní populace by tak mohla být úplně nezávislá,“ říká Jiří Peterka, vedoucí oddělení ekologie ryb a zooplanktonu BC AV ČR.
„Můžeme prohlásit, že po mnoha desetiletích máme v České republice zase ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou,“ dodává ichtyolog Milan Muška z BC AV ČR.
Průzkum prováděli vědci dva dny. U ryb zjišťovali jejich velikost, hmotnost a pohlaví, odebírali také několik šupin pro určení věku a pro další genetické analýzy i malou část ploutve. Na jezero se badatelé vrátí na jaře, aby ověřili, zda se tu vyskytuje plůdek a zda je tak populace pstruhů zcela nezávislá na migracích z dolních toků.
Kromě pstruhů obecných vědci zaznamenali v potoce necelé tři kilometry pod jezerem také výskyt vranek obecných, které se v Česku řadí na Červeném seznamu mezi zranitelné druhy. V mělké části jezera žijí též lahvenky velké, což je koloniální nálevník, který vytváří pod vodou nápadné slizové koule. V okolí jezera Laka je dále znatelná činnost bobra, který se zabydlel na pravém břehu, kde si upravuje svůj hrad. Aby se lépe dostal ke dřevinám na březích, na hrázi ucpává výtok z jezera a tím zvyšuje hladinu vody.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
