I v druhé polovině roku 2020 přibyly v jižních Čechách nové kulturní památky. Od července do října 2020 jich Ministerstvo kultury prohlásilo celkem šest. Patří mezi ně budova Husova sboru v Táboře, most v Bošilci, fara v Trhových Svinech, usedlost v Záluží u Vlastiboře, tzv. Valentův mlýn v Záblatí na Jindřichohradecku a Bargerova vila v Týně nad Vltavou.
Větší šance získat na obnovu památky finance z některého z dotačních titulů, bezplatná odborná pomoc od pracovníků Národního památkového ústavu i určitá prestiž, to jsou hlavní benefity, které přináší statut kulturní památky jejímu vlastníkovi. „Nyní evidujeme téměř 5400 nemovitých kulturních památek v Jihočeském kraji, což je nejvyšší počet v rámci celé České republiky,“ prozradila Jana Štorková z Národního památkového ústavu.
Nově byl jako kulturní památka zapsán například kamenný dvouobloukový most přes Bukovský potok v katastru obce Bošilec nedaleko Veselí nad Lužnicí. Na seznam kulturních památek se dostal v červenci 2020. Vznikl v polovině 18. století za vlády Marie Terezie, kdy se zde stavěla císařská silnice z Budějovic na Prahu. Dnes se tyto mosty často nahrazují moderními betonovými. „Snažíme se zachovat některé z těch nejhodnotnějších kamenných mostů. Slouží jako cenný doklad původně používaných stavebních a konstrukčních technologií, včetně použití ledolamů nebo stavění kamenů na sucho,“ upřesňuje Jana Štorková z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Na seznam přibyl i takzvaný Valentův mlýn. Hodnotná technická památka se nachází v Záblatí u Ponědraže na Jindřichohradecku. O jeho založení v roce 1575 se zasloužili Vilém z Rožmberka a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. „Poslední stavební úpravy však sahají až do 1. pol. 20. století,“ doplňuje Jakub Drozda z Národního památkového ústavu. Dochovalo se zde i mlýnské zařízení z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o tři válcové stolice a Francisovu turbínu. Ta nahradila v roce 1930 původní vodní kola. Mezi památkově nejhodnotnější prvky patří průčelí s částečně dochovanými renesančními sgrafity v podobě psaníček, ale i architektonické a stavební prvky jako je klenba renesanční síně nebo konstrukce v mlýnici. „Mlýn je velmi dobře dochovanou památkou na hospodářské aktivity na dominiu Rožmberků a Schwarzenberků na třeboňském panství,“ shrnuje Drozda.
Do „lepší společnosti“ kulturních památek byla přizvána i puristická vila z Týna nad Vltavou. Na pozemku těsně nad svým mlýnem si ji nechal jako reprezentativní sídlo vystavět mlynář Ladislav Barger dle projektu Adolfa Beneše. Dokončena byla roku 1930. „Vila se dochovala ve velmi autentickém stavu, kromě původní fasády si ceníme i zachování moderního dispozičního řešení a interiérů,“ chválí stav vily Jana Štorková. Později vilu koupil Emil Radok z Kolodějů nad Lužnicí, spoluzakladatel multimediálního divadla Laterna magika a bratr režiséra Alfreda Radoka. V roce 1949 vilu odkoupil zvěrolékař Pípal, s jehož jménem mají místní vilu spojenou nejčastěji. Dodnes se jí zde říká „Vila u Pípalů“. Rodina Pípalů, jejichž potomci vlastní vilu dodnes, byla kulturně velmi aktivní. Ve vile a na její zahradě se konaly různé společenské akce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
