Veliký úspěch mohou slavit vědci z České zemědělské univerzity spolu s odborníky šumavského národního parku. Podařilo se jim totiž odchytit divokého vlka a nasadit mu obojek, který bude zaznamenávat jeho pohyb. Jde o prvního českého vlka, jehož pohyb bude monitorován.
Obojek nasadili vědci tříleté třicetikilogramové samici. „Je to opravdu veliký úspěch. Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat,“ vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z ČZU.
Odchyt, včetně příprav na něj, probíhal několik měsíců. Na území parku bylo rozmístěno několik desítek odchytových zařízení. Pasti byly pod neustálým dohledem dvou sledovacích systémů, po zachycení jakéhokoli pohybu mohl být odchytový tým na místě do několika minut.
„Nakonec se podařilo odchytit zdravou, zhruba tři roky starou samici, vážící 30 kilogramů. Okamžitě po odchytu byla vlčice uspána a byl jí nasazen telemetrický obojek. Po nutných měřeních, vážení, odběru genetického materiálu, který bude ještě zkoumán, se úspěšně probudila z anestezie a vrátila se do bezpečí teritoria své smečky. Aktuálně se vlčice, dle velkého množství prvních záznamů z obojku a dalšího průzkumu, pohybuje opět spolu s dalšími členy smečky,“ popisuje podrobnosti odchytu Jan Mokrý z NP Šumava.
Díky datům, která vědci z obojku získají, se podaří zjistit, jak vlci v naší krajině fungují, kde tráví většinu času, jak často a kam chodí lovit. „Zároveň budou údaje z obojku významné i z ochranářského pohledu, data mohou například dokládat, jaký podíl času vlci věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti. Návrat vlka zároveň doprovází značné množství fám a fakenews. Přesná telemetrická data jasně ukážou, co je skutečná pravda a co jsou pouze legendy, které si s sebou nese lidská společnost po staletí,“ komentuje úspěch Aleš Vorel.
Autor: Jan Mokrý
Vlci se na Šumavu trvale vrátili až v roce 2016. Osídlení vytvořil smíšený evropský pár, k samci prokazatelně pocházejícímu z Itálie se přidala samice, jejíž původ je z populace na pomezí Polska a Německa. „Vytvoření smečky jsme zaznamenali v polovině roku 2017. Rozmnožování se potvrdilo i letos, kdy jsme zaregistrovali také vytvoření druhé vlčí smečky na území Šumavy a Bavorského lesa. Je možné, že odchycená samice je potomek zmíněných rodičů, tvořící základ první šumavské smečky,“ říká Oldřich Vojtěch z NP Šumava.
Foto pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
