Více než polovina dotazovaných zaměstnanců (přesně 51,30 %) je produktivnějších doma než v kancelářském prostředí. Vyplývá to ze studií a průzkumů dr. Michala Beňa z Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE) v Českých Budějovicích, které byly publikovány ve vědeckém časopisu Frontiers a na portálu International Journal of Business and Applied Social Science.
Ve studii zabývající se otázkou optimálního prostředí pro práci z domova, se Michal Beňo s dalšími autory zaměřuje na to, jak se zaměstnanci během pandemie vyrovnávali s neočekávanými pracovními podmínkami. Téměř 36 procent dotázaných zaměstnanců tvrdilo, že během práce z domova jsou schopni odbavit stejné množství práce jako v kanceláři, více než 51 procent zaměstnanců je dokonce produktivnějších a 13 procent odbaví méně práce doma než v kanceláři. „Pokud existuje pozitivní firemní kultura, tak i při absenci kancelářského prostředí mohou být zaměstnanci mnohem produktivnější,“ říká Michal Beňo.
Jedním z faktorů zvýšené produktivity je, že zaměstnanci nedojíždějí do zaměstnání, nejsou rozptylování svými kolegy a dokážou si práci lépe naplánovat. Tyto výsledky jsou důležité pro další rozvoj firem v budoucnosti. „Celkově zaměstnanci potvrzovali rychlou adaptaci na situaci, a dokonce velká část potvrzovala zvýšenou produktivitu při práci z domova než v kanceláři,“ doplňuje Michal Beňo.
Studie publikovaná ve Frontiers ukázala, že na základě údajů se produktivita v průměru zvýšila. Na druhou stranu, ti, kteří se s elektronickou prací necítí dobře, mají tendenci být méně produktivní. Dále mezi nejčastější příčiny poklesu produktivity související s e-workingem patří péče o děti, domácí výuka a starost o domácí mazlíčky (28,41 %), domácí rutina (26,13 %) nebo méně práce (21,59 %).
Výsledky naznačují, že více než jedna pětina zaměstnanců, tedy 22,08 %, chce pokračovat v práci z domova trvale, přibližně jedna třetina (35,06 %) častěji než dříve, více než čtvrtina (27,92 %) využije možnost home-office občas a pouze 14,94 % nechce využívat možnost práce z domova vůbec. „Můžeme tedy očekávat, že počet e-pracovníků, kteří budou pracovat z domova, se bude každým rokem zvyšovat i po skončení pandemie. Tito zaměstnanci si zvykli pracovat na dálku a očekává se vzestup tzv. hybridní práce, která kombinuje využití home-office a práce v kanceláři,“ říká Beňo s tím, že „problémem může být tenká hranice mezi pracovním a soukromým životem, sociální distanc nebo nedůvěra ze strany mikromanažerů,“ popisuje.
Beňovy výzkumy byly prováděny na menším vzorku respondentů. „Nicméně tyto výsledky můžeme aplikovat na většinu středních i větších firem v EU,“ potvrzuje Michal Beňo.
Profesí vhodných pro e-working je v Evropské unii zhruba 35 %, v České republice se jedná o 29 % profesí. „Covid-19 podnítil největší experiment e-workingu a urychlil změny na pracovním trhu. Nesmíme ignorovat novinky, které jsme dozvěděli o tom, jak fungujeme a pracujeme. Čelíme digitální vlně tsunami, která se věnuje nejen e-learningu a e-workingu, ale celého způsobu našeho pracovního života,“ doplňuje Michal Beňo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
