Raketoplány odstartovaly před 40 lety. První člověk letěl do vesmíru už o 20 let dříve

12. duben si mohou připomínat dvě historicky nejvýraznější velmoci v dobývání vesmíru: USA a Rusko. V závodu o dosažení kosmu tyto země v minulém století střídavě zaznamenávaly úspěchy, jež akcelerovaly další snahy i technický vývoj. Vyvrcholením pilotované kosmonautiky se později stalo přistání člověka na Měsíci. Důležité prvenství si v tomto závodění připsal před 60 lety Sovětský svaz: mise lodi Vostok 1 představovala první vesmírný let s lidskou posádkou. Gagarinův oblet Země na palubě této lodi trval 108 minut a po startu z kosmodromu Bajkonur dosáhl kosmonaut výšky až 327 km.

Nosné rakety jako byly Vostok nebo Saturn V (užívaný pro lidské výpravy k Měsíci) patří mezi jednorázově použitelné dopravní prostředky. Po vynesení kosmické lodi na oběžnou dráhu většinou shoří při návratu v atmosféře či jako trosky dopadnou do moře. Tento fakt přispívá k výši nákladů na vesmírné cestování, které jsou už tak velmi vysoké.

Projekt americké agentury NASA na provoz opakovaně použitelných dopravních prostředků pro cesty na oběžnou dráhu Země a zpět se začal rýsovat začátkem sedmdesátých let a skončil poslední misí v roce 2011. Kromě zkušebních prototypů bylo postaveno pět exemplářů raketoplánu, jež dostaly jména Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour. Do vesmíru se podívaly celkem při 135 startech a učinily více než 21 tisíc oběhů Země.

Při vzletu byl raketoplán podporován dvěma pomocnými stupni, dodávajícími potřebný tah. Ty se později oddělily a vrátily na Zem. Přídavná palivová nádrž typické oranžové barvy znovupoužitelná nebyla - po oddělení zanikla v atmosféře a její zbytky dopadly do oceánu.

Družicový stupeň raketoplánu (standardně se sedmičlennou posádkou) dopravoval náklad na oběžnou dráhu Země. Při návratu využíval ke zpomalení tření o atmosféru a přistával vodorovně, podobně jako letadla. Dvě mise bohužel skončily selháním, které si vyžádalo i životy sedmičlenné posádky. Chvíli po startu explodoval v roce 1986 Challenger a během přistání roku 2003 došlo k havárii raketoplánu Columbia. Zbylé vysloužilé raketoplány se dnes nacházejí v muzeích po USA a připomínají tak jednu významnou éru cestování do vesmíru.

Českou stopu mezi raketoplány najdeme u Andrew Feustela, amerického astronauta s rodinnou vazbou na Českou republiku, který s sebou do kosmu vzal postavu pohádkového Krtečka, českou vlajku či Nerudovy písně kosmické. Při následných cestách do Česka neopomněl navštívit ani budějovickou Hvězdárnu, kde se dočkal milého překvapení. Feustel se i s Krtečkem sice vrátil bezpečně na Zemi, jeho mise ve vesmíru však i nadále pokračuje –jednu z více než tisícovky planetek objevených na Observatoři Kleť pojmenovali místní astronomové právě po něm: (191282) Feustel.

Ač úspěšný program raketoplánů provázely i mnohé obtíže, myšlenkou znuvupoužitelnosti zůstávají inspirací dodneška. Při snaze o zlevnění kosmických letů a zpřístupnění vesmíru pro nové projekty se tato myšlenka možná ukáže jako klíčová. Pilotovaná kosmonautika během šedesáti let také ukázala, že kosmické velmoci jsou i přes odlišný společenský systém schopné užitečně spolupracovat. Poprvé v sedmdesátých letech při projektu Sojuz-Apollo a posléze od zahájení stavby Mezinárodní kosmické stanice až dodnes.