Kvůli oteplování ztrácí voda v římovské přehradě kyslík. Ohrozit to může ryby
Voda v římovské nádrži se na hladině za poslední roky oteplila o dva stupně. Ubývá v ní také kyslíku, což může způsobit strádání až úhyn nejrůznějších druhů organismů. Podle Josefa Hejzlara z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, který se zkoumání vody v přehradě věnoval, za tím stojí změna atmosférického proudění nad střední Evropou.
Informace hydrobiologa Josefa Hejzlara byly zveřejněny v rámci mezinárodního výzkumu vedeném americkými vědci. Ti zjistili, že jezera ztrácejí kyslík tři až devětkrát rychleji než oceány. To podle nich může způsobit zásadní ovlivnění jejich vodního ekosystému.
Během výzkumu vědci analyzovali více než 45 tisíc záznamů o hloubkovém měření koncentrace kyslíku shromážděných od roku 1941 z téměř 400 jezer po celém světě. Čeští vědci do studie dodali data z římovské přehrady na Českobudějovicku, kterou pravidelně monitorují od jejího napuštění v roce 1979.
„Voda v římovské nádrži se za tu dobu oteplila na hladině o 2 stupně, což je nejméně o jeden stupeň víc, než je průměrný teplotní nárůst ve světových jezerech. Je to způsobené změnou atmosférického proudění nad střední Evropou,“ vysvětlil Josef Hejzlar z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Co může způsobit ubýtek kyslíku ve vodě?
Výrazné jsou podle něj také poklesy rozpuštěného kyslíku ve vodě. Rozsah bezkyslíkatých zón v hlubokých vrstvách na konci letního období se zde v posledních 30 letech zdvojnásobil, a to i přes určité snížení přísunu znečištění do nádrže, ke kterému došlo s postupným zlepšováním čištění odpadních vod v povodí této vodárenské nádrže.
Úbytek kyslíku ve vodě může způsobit strádání nebo dokonce vyhynutí nejrůznějších druhů organismů od planktonu až po ryby. Ve vodě se kvůli nedostatku kyslíku začnou množit bakterie, kterým se v takovém prostředí daří a produkují metan, který se tak více uvolňuje do atmosféry. Kromě toho dochází také k uvolňování většího množství fosforu. Ten způsobuje mimo jiné růst řas a sinic.
Příčinou těchto změn jsou podle vědců globální oteplování. Čím je totiž teplota vody vyšší, tím méně kyslíku voda pojme. „Má to vliv i na hlubší jezerní vrstvy s nízkou teplotou, které jsou během teplé části roku nehybné. Při zvýšené teplotě hladinové vrstvy klesá množství kyslíku, které do hlubších vrstev od hladiny proniká,“ uvedli vědci.
