Vltava na Budějovicku očekává plavební rekord

„Předpokládáme, že čísla na Vltavě letos opět porostou. U přepravených osob by mohl být nárůst něco kolem 20 %, tak jak vyplývá z dlouhodobého trendu,” uvádí Tomáš Polanský ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko, která sleduje statistiky z plavebních komor i od lodních dopravců v rámci projektu Stezka Vltavy. V plavební sezoně 2020 bylo na plavebních komorách mezi Českými Budějovicemi a Kořenskem evidováno celkem 47 613 osob a 11 933 lodí. Absolutní rekord zaznamenala plavební komora Hluboká nad Vltavou, kterou v loňském červenci projelo více než 1000 lodí a byla tak vůbec první komorou, která prolomila tuto pomyslnou hranici. K těmto statistikám je potřeba připočíst dalších více než 25 tisíc osob přepravených v rámci plaveb v centru Českých Budějovic a na Munickém rybníku. Na těchto trasách neproplouvají lodě komorami a tak statistiky pochází přímo od lodních dopravců.

Zvyšující se kvalita služeb

Rostoucí oblibu plavby po Vltavské vodní cestě v oblasti Budějovicka přisuzuje Polanský také zvyšující se kvalitě služeb na řece i kolem ní. „Zjednodušeně řečeno, splavněný úsek Vltavy kolem Budějovic je každoročně použitelnější pro běžného návštěvníka. Nejen že se neustále rozšiřuje nabídka půjčoven motorových i nemotorových lodí a dalších plavidel, jako jsou paddleboardy či mořské kajaky, ale také se zlepšuje zázemí a infrastruktura pro lodě a jejich uživatele. Ať už je to dlouhodobé a krátkodobé stání, přístavní hrany nebo třeba čerpací stanice pohonných hmot a výlevky na odpadní vodu v přístavech,” popisuje Polanský. A právě čerpací stanice a výlevka je jedna z novinek, která letos vyrostla v přístavu v Hluboké nad Vltavou. Loďaři tak nemusí pro pohonné hmoty ke vzdálené benzínce, ale tankují přímo v přístavu.

Horní a dolní voda

Investice do infrastruktury takzvané Stezky Vltavy, tedy splavněného úseku v oblasti Budějovicka, jsou jedním ze zájmů destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko. „Snažíme se neustále iniciovat rozvoj lodní dopravy a její využití v cestovním ruchu. Vidíme v tom potenciál, který mají podobné projekty ve světě, například kanály v Holandsku nebo Canal du Midi v jižní Francii,” říká Tomáš Polanský. Jedním z řady projektů, které se v této oblasti podařilo destinační společnosti nastartovat, je výstavba přístavní hrany pod Dlouhým mostem v Budějovicích. Ta umožní stání pro lodě, které přijedou do Budějovic ze směru od Prahy a jejich posádky budou moci vyrazit do centra města. Dalším krokem je podle Polanského výstavba plavební komory na Jiráskově jezu, kterou Českobudějovicko-Hlubocko dlouhodobě iniciuje. Nesplavněný jez v současnosti rozděluje Budějovice na takzvanou horní a dolní vodu. Větší lodě zůstávají pod jezem u Lannovy loděnice na dolní vodě a na horní vodě, tedy na soutoku Vltavy s Malší, slepém rameni a Malši jezdí menší vyhlídkové plavby, lodní linka a například šlapadla. „Plavební komora do města by umožnila propojení horní a dolní vody a tím by byla otevřena cesta do centra města pro návštěvníky přijíždějící na lodích,” popisuje Polanský. Přístaviště na soutoku v oblasti parku Háječek či náplavka mezi Zlatým a Železným mostem jsou součástí rozvojové studie Město a voda. Ta představuje využití potenciálu města na soutoku dvou řek jak pro oblast turismu, tak pro místní obyvatele.