neděle 22. května 2022 Emil

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Bez vysoce kvalifikovaných zaměstnanců nemůžete nikdy nabízet nadstandardní a kvalitní služby, zní z Alzheimercentra Prácheň – Písku a Louckého Mlýna

PR článek

Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi je v Česku postiženo více než 150 000 lidí a odhaduje se, že během následujících dvaceti let stoupne jejich počet na dvojnásobek. Domovů se speciální péči je nedostatek, ty stávající evidují desetitisíce odmítnutých žadatelů. Státu tak pomáhají v péči o takto nemocné soukromá zařízení. Život v Alzheimercentru nám představí Lucie Kučerová – ředitelka společnosti Alzheimercentrum Prácheň zastřešující specializovaná pracoviště v Písku a Louckém Mlýně.

Alzheimerova choroba je pro mnoho lidí stále dost neznámé slovní spojení. Často neví, co si pod ní představit. Jak ji lze rozpoznat?
Není to vždy snadné. Pacient obvykle poruchu sám nerozpozná, nebo se stydí a příznaky maskuje. Mírné poruchy myšlení a zapomínání jsou často okolím mylně považovány za přiměřené věku, a to i v případě závažnějších výpadků paměti. Narušených schopností si můžete všimnout nejčastěji při běžném rozhovoru. Indicií můžou být časté nepřesnosti, logické chyby v odpovědích, obtížné hledání slov při komunikaci, nevybavování si některých událostí a údajů. Pacienty přivádí k lékaři nejčastěji potíže s pamětí a myšlením. Často ale upozorní na problémy lékaře spíše rodina nebo přátelé. Postupně může nemoc vést až ke změně celé osobnosti, přičemž primární poruchou bývá zhoršení poznávání, inteligence a paměti, často dochází ke změnám emocí a chování.

Je péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou náročná?
V pokročilém stádiu demence se rodina obvykle neobejde bez kvalifikované pomoci. Sama by totiž péči nezvládla. U každého pacienta je projev i průběh nemoci jiný, a tak je na pečujícím, aby zvážil nakolik a jak dlouho je nemocný člověk schopen být doma sám a kdy vyžaduje neustálou přítomnost druhé osoby. Někdy nezbývá nic jiného než 24hodinová péče, kterou nabízíme.

Můžete prosím stručně popsat z vašeho odborného pohledu, zda a jak se posunula za dlouhých 25 let péče o klienty s Alzheimerovou chorobou v České republice? Ve Vašem centru?
Velký posun nastal určitě v oblasti informovanosti a osvětě společnosti, a to nejen o Alzheimerově chorobě, ale o demenci obecně. V minulosti tato onemocnění patřila k těm, o kterých se příliš nehovořilo, člověk se za ně styděl. Toto tabu se postupem času odbouralo. A vděčit za to můžeme nejen vědě, která jde stále dopředu, ale i přístupu odborníků a společnosti. Díky informovanosti celé společnosti dokážeme demenci jako takovou podchytit mnohem dříve a díky tomu i zahájit včasnou léčbu a zpomalit tak proces progresu onemocnění. Člověk, který má tušení, že s jeho pamětí není něco v pořádku, či takové tušení má jeho rodina, může podstoupit například vyšetření paměti, které mimo jiné může absolvovat i u nás, neboť jsme „kontaktním místem České alzheimerovské společnosti“ a máme v této oblasti kvalifikovaný personál. Velký posun nastal i v oblasti péče a léčby osob trpící demencí. V současné době je zde široké spektrum jak farmakologické, tak nefarmakologické léčby (terapie).

Naše zařízení bylo vůbec prvním specializovaným zařízením v péči o osoby trpící Alzheimerovou chorobou v ČR a stalo se jakýmsi průkopníkem v péči o osoby trpící demencí. Letos to je 25 let, kdy se dveře našeho zařízení veřejnosti otevřely poprvé. Za ta léta se nám podařilo posunout naši praxi v péči o soby trpící demencí o ohromný kus dopředu. Podařilo se nám nastavit zcela jedinečný koncept péče, který klade velký důraz na individualitu každého klienta, na což jsme velmi pyšní. Máme vysoce kvalifikovaný personál, široké spektrum terapií a aktivizací - reminiscenční terapie, bazální stimulace, smyslová aktivizace, muzikoterapie, práce s terapeutickými panenkami, aromaterapie, ošetřovatelská rehabilitace, canisterapie a mnoho dalších. S konceptem Bazální stimulace pracujeme již přes 15 let a jsme jejím certifikovaným pracovištěm. V roce 2019 nám bylo Institutem bazální stimulace uděleno speciální ocenění za práci v oblasti Bazální stimulace, na což jsme velmi hrdí.

Odměnou za veškeré toto naše úsilí a zpětnou vazbou, že systém naší péče se ubírá správným směrem, nám je pak prestižní certifikát „Vážka“ udělovaný Českou alzheimerovskou společností a certifikát „Značky kvality“ udělovaný Asociací poskytovatelů sociální služeb. Neusínáme však na vavřínech a systém péče se snažíme stále zdokonalovat, naše dosavadní znalosti a zkušenosti prohlubovat. V současné době je naším cílem certifikovat zařízení i v oblasti paliativní péče a smyslové aktivizace, pro což jsme již učinili patřičné kroky a věříme, že se nám této mety podaří dosáhnout.

Je rok od začátku pandemie Covidu 19. Je možná již nějaká reflexe v rámci způsobu práce?
Loňský rok byl pro nás velmi odlišný od předešlých let. Doposud jsme se s tak náročnou situací ve své praxi nesetkali. Mnohé nás však tato náročná doba naučila. Ne nadarmo se říká, že vše zlé je pro něco dobré.  Jako tým jsme se dokázali ještě více semknout a táhnout za jeden provaz. Byli jsme nuceni zavést ihned přísná hygienická a preventivní opatření, přehodnotit dosavadní systém naší práce. Brali jsme to však jako velkou výzvu, která nás má posunout dál.  Hledali jsme nové cesty a způsoby nejen v péči, ale i komunikaci či povinném vzdělávání zaměstnanců. V praxi to pro nás znamenalo oddělit provozy zaměstnanců, tak aby se minimálně setkávaly. Nutné bylo eliminovat rovněž setkávání klientů a tak se veškeré terapie a aktivizace odehrávaly v rámci oddělených pater v malých skupinkách či individuální formou. Povinné vzdělávání jsme absolvovali pomocí online technologií.  Ty se nám staly velkým pomocníkem i v zajištění komunikace mezi klienty a jejich rodinami. Rodiny se s klienty spojovaly prostřednictvím Skypu, zasílali emaily. Naším hlavním cílem bylo, aby naši klienti co nejméně pociťovali negativní dopad této nelehké doby. Osobní kontakt s rodinou jim velmi chyběl. Naši zaměstnanci byli však skvělí. Jejich odhodlání a nasazení bylo neuvěřitelné. Ač jsme byli kolikrát již velmi unavení, nepolevovali a s úsměvem na rtech a láskou denně klienty povzbuzovali, rozptylovali, pečovali. Jsem na ně velmi hrdá a za to vše jim patří mé velké a srdečné díky.

V Písku se specializujete na péči o osoby se zdravotním postižením. Můžete prosím popsat, jak probíhala a jak se změnila práce s těmito osobami v uplynulém roce v době covidu?
Převážná část klientů této služby je imobilních a tudíž z velké části velmi závislá na naší péči. Vzhledem k pandemii jsme byli nuceni i u těchto klientů přehodnotit dosavadní systém péče. Největší změnou pro nás bylo omezení společenských aktivit (výlety, mezigenerační setkávání s dětmi z MŠ či ZŠ, posezení s harmonikou…), které u nás byly do doby pandemie naprosto běžnou součástí. Zaměřili jsme se proto na individuální aktivizaci klienta, popřípadě na práci v malých skupinkách-cílili jsme na smyslovou aktivizaci, bazální stimulaci, různé výtvarné techniky, nácvik jemné motoriky, reminiscenční terapii. V rámci mezigeneračního setkávání se s námi děti propojovaly alespoň na dálku. Zasílaly nám videa s písničkami, tanečky, posílali obrázky, pohledy, vzkazy. V Písku jsme se dokonce v období Vánoc pustili ve spolupráci s dětským Klubem Pohádka a denním stacionářem Duha do výroby společného adventního věnce, který zdobil hlavní vchod písecké městské knihovny.  

Zafungovala – a pokud ano jak? – solidarita (podpora od firem, jednotlivců) v rámci regionu v souvislosti s pandemií covidu?
Ano, zafungovala a nejen v rámci regionů, ale v rámci celé České Republiky. Ta vlna solidarity byla ohromná. Nestačili jsme žasnout.  Lidé po celé zemi nám šili roušky, kterých byl zpočátku nedostatek, vozili nám je do zařízení, popřípadě nám je posílali přes celou zem po motorkářích, kteří nám je doručovali i v nočních hodinách. A nebyly to pouze roušky. Mnoho firem, podnikatelů majících 3D tiskárny nám vyrábělo ochranné štíty, jichž byl také nedostatek. O dezinfekcích ani nemluvě. Velkou podporu jsme měli v Krajském úřadu Jihočeského kraje, Městě Písek, APSS ČR, divadle Karlín ale také i firmách či soukromých osobách. Velké díky patří i triatlonistovi, filantropovi a skvělému člověku Tomáši Slavatovi a jeho Hromové partě, který nás v první vlně covid zazásobil dezinfekcemi od Manufaktury. Celý národ se semkl a pomáhal kde mohl. Lidé nám posílali vzkazy, květiny, čokolády a jiné dobroty, jen aby nás podpořili a potěšili.  Bylo to opravdu úžasné.

Je něco, co jste zjistili, že je možné dělat jinak oproti běžnému stavu?
Celá situace nás nutila hledat nové cesty jak v systému péče, tak komunikace. Zjistili jsme, že jsme schopní se vzdělávat na dálku, na dálku propojovat rodiny pomocí skypu. Velmi se nám osvědčila i aktivizace klientů v menších skupinkách.

Je něco, co vás při práci v době pandemie s klienty překvapilo pozitivně? Negativně? A také vztahu k rodinám klientům?
Počátek pandemie byl pro klienty a jejich rodiny velmi těžký, odloučení nesli opravdu těžce.  I když jsme se snažili klientům celou situaci opakovaně vysvětlovat, nebyli schopní této situaci zcela porozumět. Respirátorů na našich tvářích se zpočátku báli - nerozuměli tomu, proč je musíme mít.  Ptali se nás, proč za nimi rodiny nemohou, proč nemohou jet na víkend domů či jít posedět do cukrárny. Časté byly i dotazy, zda se neblíží válka, jestli nejsou nakažení či zda nezemřou. Postupně si na celou situaci přivykli, přestali se respirátorů bát. Povzbuzovali jsme je, že se celá situace brzy uklidní a jejich život se navrátí k normálu, že vše společně zvládneme.

Rodiny našich klientů byly báječné a byly nám velkým pomocníkem i oporou. Pravidelně se se svými blízkými spojovaly přes Skype, zasílaly nám emaily, dopisy, fotografie, které jsme našim klientům předávaly. Často zasílaly i květiny a dárky prostřednictvím kurýrních služeb. Dělaly maximum pro to, aby jeiich blízcí věděli, že i přesto, že za nimi nemohou, jsou jim stále nablízku, myslí na ně. Ta vlna byla ohromná a často nás dojímala. A nejednalo se pouze o podporu klientů, rodiny ji projevovali i nám. Jejich telefonáty, dopisy, emaily, pozornosti, které nám zasílaly, díky, které nám projevovaly, pro nás byly nedocenitelnou odměnou a staly se naším motorem. A patří jim za to naše velké poděkování.

Velmi pozitivně mě překvapil rovněž přístup celého našeho týmu pracovníků. Jejich nasazení, odhodlání, kolegialita, ochota, trpělivost, míra pozitivní energie.  Dělali maximum pro to, aby našim klientům alespoň z části dokázali vynahradit jejich nejbližší. Jsem na ně velmi pyšná a patří jim mé velké a srdečné díky.

Jsou nějaké věci z pandemie ve vaší práci (způsob práce, způsob komunikace), která využijete ve své práci i v dalším „normálnímobdobí?
Hledání nových způsobů práce a komunikace nás zásadním způsobem posunulo vpřed v mnoha oblastech. Podařilo se nám najít nové metody, které se nám osvědčily. Již teď víme, že budeme i nadále rodinám nabízet možnost komunikace prostřednictvím Skypu, realizovat mezigenerační setkání s dětmi nejen osobně, ale i na dálku.

Jak probíhá vakcinace? Kolik osob z řad klientů je naočkováno? Kolik z personálu?
Musím říci, že ač jsme se celého procesu vakcinace obávali, vše funguje naprosto perfektně. A je to nejen díky skvělé komunikaci ze strany Krajského úřadu Jihočeského Kraje, ale také díky perfektní spolupráci a vysoce profesionálnímu přístupu očkovacích týmů a také lidskému přístupu jejich lékařů. Vakcinaci v našem zařízení realizuje očkovací tým nemocnice Strakonice (Alzheimercentrum Loucký Mlýn) a nemocnice Písek (Alzheimercentrum Písek). V současné době máme proočkovanou většinu klientů a personálu.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Štítky Alzheimercentrum, Písek, Alzheimerova choroba, péče, Alzheimercentrum Loucký Mlýn

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.