Jelena zbourám raz, dva, tři, říká Kateřina Šmídmajerová, která připravuje v hlubocké zoo pro zvířata krmení

Pracovala si tady v zoo i na jiných pozicích než jenom v zoo kuchyni?
Ne, celou dobu vlastně dělám jen na přípravně krmiv.

Přípravářka krmení si tedy po šestnácti letech více než zkušená. Co si má čtenář pod touhle prací představit? Co všechno děláš? Co to obnáší?
Všechno. Ráno přijdu, všechno vyndám z lednice - zeleninu, ovoce, maso, myši, ryby. A pak jedu. Pak krájím, krájím, krájím…  Mezi tím se ale ještě přiváží zelenina. Takže tu zas musím naskládat do lednice. Maso se pak bourá a musí se dát zase do mrazáku. Samozřejmě pak taky musím umývat všechno to nádobí, všechny ty mističky… To se všechno dělá ručně. „Ručando grando“. Myčku máme vlastně jenom na dezinfikování.

Máš tedy na starosti jednak tu přípravu jednotlivých krmných dávek, ale i příjem potravin? I bourání masa zvládáš?
Taky… To, když se naštvu, tak to pak lítá… (smích) Já zbourám jelena raz, dva, tři… Visí to tam zbytečně, tak to zbourám, a je to…

Pro které z našich zvířat je ta příprava krmiv vůbec nejsložitější?
Asi pro opičky - kosmánky, vousáče (tamarín vousatý), pinčáky (tamarín pinčí). Pro ty větší zvířata už je to pak takové snadnější. U těch malých to musím hlavně krájet na hodně malé kousky, protože mají malé ručičky. A taky to mají hodně pestré. Kromě ovoce a zeleniny dostávají třeba kašičky přímo určené pro tyhle malé drápkaté opičky nebo různé „hmyzožravé“ granule. Ty si v kuchyni taky musíme předpřipravit. Smíchá se sypká granulová směs s vodou a ze vzniklého těsta se pak vytváří kostičky. Takže tyhle malé opičky jsou asi nejnáročnější a nejvíc zdržují. Jinak je to celkem rychlé. Nosálovi hodím kus kuřete, tygrovi kus flákoty…

Je ta příprava krmení každý den stejná nebo se to nějak mění?
Je to víceméně pořád stejné (u těch drápkatých opic). Ošetřovatelé si jenom například změní druh hmyzu, který dostanou v krmné dávce. Ty druhy hmyzu se prostě různě střídají. Ale některá zvířata mají například pravidelné hladovky. Kromě období, kdy mají mláďata. To vlastně jí pořád. U šelem se podávaná potrava často střídá. Točí se maso, kuře, potkan, myš, holub, křepelka, králík… Když to jde, tak je zkrátka každý den něco jiného. No, vlci, ti se krmí většinou 3 krát týdně. Tam je to jednoduchý. Na jednoho vlka jeden králík a nazdar. Tygři se krmí podle toho, jaká mají břicha. Jak jsou zkrátka zrovna nažraní. Vychází to většinou tak na 2 krát týdně. Rysi jedí každý den kromě neděle. Rosomáci se krmí různě podle situace. Oni si to ošetřovatelé zkrátka hlídají a upravují si ty dávky sami.

Máš představu, kolik toho třeba za den nakrájíš?
Ty jo, kolik bych tak mohla nakrájet? Jako úplně celkově i třeba s papoušky a tak, jo? Hmmm, že bych si to někdy zvážila? To by mně fakt zajímalo. Hele já myslím, že tak nejmíň 10 kilo ovoce a zeleniny za den.

Ty ale vlastně nepracuješ jenom v kuchyni. Máš na starosti ještě i zvířata na ošetřovně, je to tak?
Jojo, je to tak. Starám se tady i o naše zraněná a nemocná zvířata.

Co všechno obnáší péče o ně?
Tak na začátku je samozřejmě prohlédne pan doktor a naordinuje jim léčbu, případně provede potřebný zákrok. No a já se pak o ně starám. Dávám jim předepsané léky, nosím krmení, nebo třeba vyměňuju obvazy.

Vrátím se ještě k té kuchyni. Máš v tom připravování krmiv už zajetý nějaký systém? Čím třeba začínáš?
No, ráno si v kuchyni všechno připravím. Pak jdu na ošetřovnu, kde nakrmím všechna ta nemocná zvířata. Přinesu jim krmení a ty, co nezvládají jíst samy, tak nakrmím. Pak jdu zpátky a prostě jedu… Beru mističky a krájím, krájím, sypu zrní… A pořád dokola. Misky pro opice si většinou dělám den předem. Začínám většinou bažantnicí, odchovnou, pak Český les, až dojedu až nakonec. Ošetřovatelé si pak do misek dávají ještě různé přídavky, protože přesně ví, kolik mají třeba nových mláďat a tak. Takže si to ještě hodně přizpůsobují.

Dostávají nějaká naše zvířata i něco opravdu speciálního?
Tak drápkatým opičkám se třeba dává arabská guma.  A teď se jim bude po novu dávat i nektar, jednou týdně. Ten jsme jim zatím nikdy nedávali. Nevím teda, jestli úplně všem, ale asi hlavně těm malinkým. Ony jsou jako fakt docela dost náročné. A začneme jim taky zase dávat křepelčí vajíčka.

A děláš v zoo ještě něco dalšího? Máš nějaké další povinnosti?
Já pomáhám všem, když můžu. Například teď když se dělala nová voliéra pro bahňáky. To jsou prostě takové ty hromadné akce, kdy se zapojí všichni ošetřovatelé. Rozumíš, aby si lidi nemysleli, že teda jenom krájím.

Je něco, co na téhle práci nemáš ráda nebo něco, co bys radši vůbec nedělala?
Mě je asi jedno, co dělám. Já jsem takový všestranný člověk. Asi není nic, co by mi nějak výrazně vadilo. Mně fakt nevadí, když budu támhle někde vozit písek do klece.

A co tě na tom nejvíc baví?
Asi všechno.

A teď poslední obligátní otázka. Kdyby sis měla vybrat jedno zvíře, které by se mohlo nově chovat u nás v zoo, které by to bylo?
Ty jo. Mě by se asi nejvíc líbila puma, a nebo irbis.