Virolog Daniel Růžek získal cenu za vývoj protilátek na klíšťovou encefalitidu

Nově vyvinuté protilátky na klíšťovou encefalitidu skýtají velký příslib. „Uvažuje se o tom, že pokud člověk na sobě najde přisáté klíště, nechá jej otestovat v laboratoři a zjistí, že klíště bylo pozitivní, bylo by možné mu okamžitě podat tyto protilátky, které by ho bezprostředně ochránily před rozvojem onemocnění,“ vysvětluje jindřichohradecký rodák Daniel Růžek, který za práci získal Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj. Na projektu spolupracovali i Radim Nencka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Luděk Eyer z Biologického centra AV ČR.

Jak se vám podařilo identifikovat skupiny látek s vysokým antivirovým účinkem?
Tento projekt vychází z dlouholeté spolupráce naší laboratoře s chemiky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze. Právě tato spolupráce mezi chemiky a virology je naprosto klíčová. Chemici syntetizují nové látky nebo chemicky vylepšují už stávající a u nás ve virologické laboratoři hledáme mezi nimi ty, které mají antivirovou aktivitu. Takovým způsobem našima rukama prošly už tisíce látek a pouze o několika z nich můžeme říct, že mají nadějné antivirové vlastnosti. U těch nejlepších máme potvrzený antivirový účinek nejen na buněčných kulturách, ale máme ověřeno, že jsou účinné i u laboratorních zvířat.

Co to znamená?
To znamená, že jsme v tomto směru ukončili jejich preklinické testování.  Nyní už záleží na našich spolupracovnících z farmaceutického průmyslu, zda a kdy zahájí klinické testování u lidí.

Kolik času jste museli strávit v terénu mimo laboratoř?
Naše práce se v naprosté většině odehrává v laboratoři. Na práci v terénu dochází skutečně jen velmi výjimečně a to například v okamžiku, kdy se pokoušíme izolovat nové kmeny viru klíšťové encefalitidy z klíšťat, které pak můžeme využít při experimentech v laboratoři. Ale jinak se veškeré další aktivity provádí v laboratoři.

Můžete takové pracoviště popsat?
Pro práci s nebezpečnými viry využíváme speciální virologické laboratoře s vyšším stupněm biologického zabezpečení. V takové laboratoři je například udržován podtlak vzduchu, vzduch je na výstupu filtrován přes vysoce účinné filtry, které dokáží zachytit i malé virové částice, a pracovníci v laboratoři nosí speciální obleky a kukly přes hlavu s přívodem vzduchu.

Co by vaše práce mohla v budoucnu umožnit?
V době, kdy jsme práci na tomto projektu začínali, nebyly známé prakticky žádné látky, které by byly proti viru klíšťové encefalitidy účinné. Dnes již máme k dispozici několik skutečně velmi nadějných látek. Samozřejmě naší ambicí je dovést alespoň některé z těchto látek až k využití u pacientů. Je to ale ještě poměrně dlouhá a nesnadná cesta. Klíšťovou encefalitidu není zatím možné účinně léčit s využitím nějakého antivirového preparátu, což bychom velmi rádi změnili.

Jak dlouho jste se tomuto výzkumu věnoval?
Problematikou klíšťové encefalitidy jsem se začal zabývat již jako vysokoškolský student a provází mne celou svou profesní dráhu, tedy už téměř 20 let. Za tu dobu se podařilo z naší laboratoře vytvořit pracoviště, které z hlediska výzkumu klíšťové encefalitidy patří k nejpřednějším na světě.

Kam se nyní bude tento výzkum ubírat?
My se zabýváme nejenom hledáním nových léků na klíšťovou encefalitidu, ale studujeme i tu nákazu jako takovou. Zajímá nás, co se odehrává v nakaženém organismu, jaká je imunitní odpověď a podobně. Zároveň zkoumáme i biologické vlastnosti samotného viru, který toto onemocnění způsobuje. Takže těch otázek, kterým se věnujeme, je poměrně hodně. Nicméně to všechno se děje s jedním a primárním cílem, tedy ve výsledku přijít s něčím, co může pomoci pacientům nakaženým touto infekcí.