Výrobní závod Würth Elektronik pamatuje i povodně. Tlumivky se v Budějovicích vyrábí 30 let

U zrodu společnosti byla i stávající výrobní dělnice Zdeňka Šírková. „Začínali jsme s výrobou tlumivek z feritových koleček. Byla to ve velké míře ruční práce. Firma se rychle rozrůstala, a tak se hledaly nové prostory,“ vzpomíná.

Z několika místností se výroba v polovině 90. let přesunula do prostor v ulici U Jeslí. Tehdy už výrobky vznikaly pod společností IBECO. Ani to ale nestačilo, a tak následovalo těsně před přelomem tisíciletí další stěhování. Od roku 1997 je díky tomu výroba na břehu řeky Vltavy u fotbalového stadionu.

Dnes vyrábí hlavně pro automobilový průmysl

„Vše se postupně modernizovalo. Od ruční výroby jsme se postupně přesouvali k cívkám a tlumivkám, které děláme dnes převážně na automatech,“ vysvětluje Šírková.

Závod u Vltavy nejdříve produkoval tlumivky do elektrospotřebičů pro firmy, jako jsou AEG, Siemens či Bosch. Brzy se však zaměřoval čím dál víc na automobilový průmysl.

Zdeňka Šírková byla jednou z prvních zaměstnankyň společnosti, na snímku vedle jednatele Václava Flídra. 

„Dnes už vyrábíme výhradně pro automotive. Odrušovací tlumivka má za cíl bránit přenosu rušivých impulzů z točících se motorů do napájecí sítě. V automobilech se dávají do elektromotorků, které ovládají airbagy, stahování oken nebo třeba stěrače,“ popisuje jednatelka Miroslava Kubíčková.

Jedním významných momentů v historii závodu nedaleko centra města byla modernizace, při které se vybudovalo jedno patro. Mezi nepříjemné vzpomínky pak patří povodně z roku 2002. „Já jsem tehdy v práci nebyla, popisovali mi to kolegové. Voda stoupala strašně rychle. Zaměstnanci začali vynášet věci do patra, aby se aspoň něco zachránilo,“ líčí Xénie Erhartová, která také začínala ve výrobě již v roce 1991. Dnes pracuje ve společnosti jako asistentka.

Xénii Erhartovou firma podpořila, když se vydala do Afriky na Kilimandžáro. 

„V zadní části areálu byl únikový východ, kterým se pak odcházelo pryč. Vchodem směrem k řece to nešlo, myslím, že ve dvoře bylo zhruba půl metru vody. Celkem rychle se ale vše vrátilo do normálu, lidé pomáhali s uklízením a za přibližně týden už se zase vyrábělo,“ vzpomíná Erhartová.

„Firma pro mě vždy znamenala jistotu“

V roce 2005 došlo k dalšímu významnému momentu, když se německá společnost Würth Elektronik iBE GmbH stala stoprocentním vlastníkem původní firmy.

V jednu dobu bylo v závodu přes 500 pracovníků, dnes jich je 170. Důvodem je zejména automatizace provozu, jelikož velký podíl dříve tvořila manuální činnost.

Produkty, které vznikají v českobudějovickém výrobním závodě.

Xénie Erhartová a Zdeňka Šírková působí ve společnosti nejdéle. Podle svých slov se k nim firma nikdy neotočila zády. „Já jsem například před několika lety vyrazila s dalšími lidmi, kteří mají roztroušenou sklerózu, do Afriky na horu Kilimandžáro. Chtěli jsme ukázat, že i s touto nemocí je možné normálně žít. Firma nás tehdy podpořila, dostali jsme sponzorský dar a oblečení,“ usmívá se Xénie Erhartová. „Pro mě tahle firma vždy znamenala jistotu,“ přidává její kolegyně.

Zaměstnanci si vždy pomáhali, což platí i pro období, kdy společnost zasáhl koronavirus. Tehdy si pracovníci šili roušky a dodržovali přísná opatření. „Máme tady velmi příjemný kolektiv lidí, kteří jsou pracovití a na firmě jim záleží,“ těší oba současné jednatele.

Produkty českobudějovického závodu Würth Elektronik míří do Německa, odkud je mateřská firma prodává dále svým zákazníkům a ty pak slouží lidem po celém světě.