Počasí dnes7 °C, zítra8 °C
Pondělí 25. listopadu 2024  |  Svátek má Kateřina
Bez reklam

Vojenské lesy a statky poprvé plavily dříví opraveným Želnavským smykem

Vojenské lesy a statky (VLS) dnes poprvé zkušebně plavily dříví opraveným Želnavským smykem na Šumavě. Na rekonstrukci technické památky pracovaly tři roky. Pro veřejnost nabídnou ukázku plavení dříví téměř čtyřkilometrovým kanálem premiérově 7. května.

„Po 61 letech jsme dnes poprvé udělali zkušební plavení v nově zrekonstruovaném Želnavském smyku. Celkově obnova stále kolem 30 milionů korun," uvedl VLS Ondřej Vybíral. Želnavský smyk spojoval v letech 1887 až 1961 Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Díky smyku si Schwarzenberský plavební kanál udržel svůj význam i poté, co na konci 19. století přestala fungovat Vídeňská plavba. Smykem se přepravovalo dřevo z lesů k Vltavě, aby se dostalo na pražský či německý trh.

„Želnavský smyk umožňoval plavit nejprve běžné palivové dříví kratších rozměrů a následně také konstrukční dříví o délce přesahující 20 metrů," uvedl Vybíral. Klády v korytu dosahovaly v některých místech i rychlosti až 60 kilometrů za hodinu. V současnosti bude kanál fungovat jen jako památka. "Dřevo z lesa už neplavíme, ale vozíme je auty. Nicméně plánujeme, že zde budeme dělat pro veřejnost ukázky plavení, kdy budeme po vodě pouštět dvoumetrové klády," řekl Vybíral.

VLS musely při rekonstrukci vyčistit koryto vodní cesty. Zároveň dílo obnovily s pomocí replik historických kamenných desek na kilometrovém úseku, kde koryto chybí. „Dokončení rekonstrukce Želnavského smyku bylo spojeno s obnovou části Schwarzenberského plavebního kanálu k rakouským hranicím. Tím se fakticky tato historická národní technická památka vrací do šumavské krajiny ve své původní podobě," uvedl Vybíral.

Schwarzenberský plavební kanál začal vznikat podle návrhu Josefa Rosenauera v roce 1789. V šumavských pralesích ho stavělo 1200 mužů. Byl dlouhý téměř 52 kilometrů. Dopravovalo se díky němu palivové dříví ze Šumavy k rakouské řece Große Mühl a po ní k Dunaji. Tam dělníci dříví přeložili na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně.

Hodnocení článku je 78 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto ČTK / Václav Pancer

Štítky ČR, příroda, stavby, Šumava, VLS ČR, rekonstrukce, Schwarzenberský plavební kanál, Vltava, Josef Rosenauer, Vídeň, Dunaj

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Vojenské lesy a statky poprvé plavily dříví opraveným Želnavským smykem  |  Společnost  |  Zprávy  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.