Archeologická konference Meč a člověk chystá program i pro širokou veřejnost

Co je to meč? Kdy se u nás meč poprvé objevuje? S jakým sociálním prostředím je meč spojen? Jaká je symbolická role meče v různých dějinných epochách? Jak byly meče vyráběny a jak byly používány? Tyto i řadu dalších otázek budou diskutovat a také prakticky zkoušet archeologové na konferenci a s ní spojenými workshopy a ukázkami pro veřejnost. Zatímco středeční a čtvrteční program, který zakončí prohlídka Jihočeského muzea a komentovaná procházka po Českých Budějovicích, bude ve jménu odborných přednášek vědců z celé republiky, pátek 16. září potěší i zájemce o danou tematiku z řad veřejnosti. Paralelně s workshopy budou od 9:00 do 14:00 před Filozofickou fakultou JU probíhat praktické ukázky pozvaných lektorů doplněné ukázkou chladných zbraní a jejich příslušenství.

Lektory prezentací pro veřejnost budou Petr Vytopil (Škola šermu Paridon). Bojovými uměními se zabývá od roku 1976, ale až roku 1983 se poprvé setkal s evropským stylem boje. Zásadní vliv na něj mělo absolvování šermířské školy Ing. Petera Kozy v roce 1989. Postupem času se ale stále více zaměřoval na bojové pojetí šermu. Postupem času se ale stále více zaměřoval na bojové pojetí šermu. Spolu s Petrem Žákovským a Alanem Kvasničkou v roce 2004 založili v Brně pravidelnou školu šermu, ve které se postupně odklánějí od scénického pojetí a věnují se učení starých mistrů. V současné době vychází v dlouhém meči z učení mistra Ringecka (1440), který velmi pragmatickým způsobem vyložil Zedel mistra Liechtenauera, v rapírech vychází z Ridolfa Capo Ferra da Cagli (Sienna, 1610) a mistra Agrippy (Řím, 1553). Chystá se na hlubší studium děl mistrů Fabrise a Thibaulta (Anverpy, 1628). Je autorem několika knih o šermu a mnoha článků se šermířskou problematikou.

Dále Martina Slabá, která se věnuje taijiquan již od 12 let. Od roku 2006 byla součástí České reprezentace ve wushu a za svou sportovní kariéru získala bezpočet cenných kovů. Více než 20x ovládla národní šampionát, stala se 11x mistryní Evropy a vicemistryní světa. V průběhu let absolvovala mnoho zahraničních školení a seminářů v různých částech světa. Zúčastnila se i měsíčního tréninkového a poznávacího pobytu v Číně u velmistra Zhu Tiancai. Úspěšnou sportovní kariéru ukončila v červnu 2019. Přirozeným pokračováním se jevilo předávání nabytých poznatků a zkušeností dál. Tomu se s přestávkami věnovala od roku 2014, kdy složila trenérské zkoušky. V roce 2020 založila Taiji Studio, kde se věnuje poctivé výuce tradičního taijiquan v malých skupinkách, s důrazem na rodinnou atmosféru a individuální přístup ke každému studentovi. Patří mezi nejvýznamnější promotéry čínských bojových umění v ČR a nejvýraznější osobnosti taijiquan v Evropě.

Další lektor Jakub Zeman se po studiích japonologie na FfUK stal emeritním kurátorem Národní Galerie v Praze, sbírka asijského umění. Je publicista, popularizátor, autor řady výstav převážně s tématem japonského meče, má bohatou přednáškovou a publikační činnost. V posledních letech kooperuje s pětinásobným mistrem světa ve vrhání nožů Adamem Čeladínem na úspěšné sérii videí Lords of the blades na pomezí popularizace, osvěty a praktických experimentů týkajících se vojenství starého Japonska (např. testy, jestli je možno japonským mečem rozetnout přilbu či useknout hlaveň od pušky, jestli čepel meče rozetne padající hedvábný šátek, jestli je možno mečem zastavit šíp vystřelený z luku etc.). O japonské historii a samurajích diskutuje s redaktorem Bartkovským v úspěšné sérii časopisu Reflex Český samuraj. Různým bojovým uměním se věnuje od roku 1986, vede dódžó Hakuzan, pořádající turnaje Taikai v sekání japonským mečem tamešigiri a volném šermu měkčenými meči Gekiken.

Lektor Ondřej Drtil je ze Šermířského cechu Sv. Michaela neboli: Guildam Gladiatorum s. r. o., což je společnost s mezinárodní působností, zaměřená na rekonstrukční a publikační činnost v oblasti písemných pramenů rytířského umění v období pozdního středověku a ranného novověku. Zakladateli jsou Petr Turya a Martin Pulchart, kteří stále aktivně působí. Ke dnešnímu dni s 12letou tradicí a řadou funkčních oddílů, kde se lidé věnují rekonstruované podobě historického zápasu a šermu. Cílem činnosti cechu je přiblížit, pokud možno autentickou podobu rytířských/šermířských disciplín a společně se formou praktického cvičení zdokonalovat nejen v šermu ale i dalších osobních dovednostech a kvalitách. Doposud bylo publikováno 6 knižních titulů v několika verzích a jazycích.

Lektor Zdeněk Utišil se věnuje šermu od roku 1992, působí jako lektor v Ars Maiorum (od 2010) a v Digladioru (od 2012). V rámci těchto škol šermu se věnuje pravidelné výuce ringen (zápas), šermu dlouhým mečem, tesákem a mečem a pukléřem (pěstním štítkem). Aktuálně se aktivně věnuje rekonstrukcím a překladům technik. Další aktivity v bojových sportech: 1980–1983 Judo, 1988–1991 Karate, 1990 Taekwondo, 1993–1997 Musado MCS, 2009 Instruktor pro AČR, 2008 – do současnosti – překlady fechtbuchů a ringbuchů a rekonstrukce jejich technik, instruktor sebeobrany akreditovaný MŠMT, instruktor bojových umění akreditovaný MŠMT, kondiční trenér akreditovaný MŠMT.

Jindřich Figura se narodil a žije na Budějovicku. Od mládí se zajímal o archeologii, vojenskou historii, stará řemesla. První meč si vyrobil v jedenácti letech a první doutnákovou pistoli v osmnácti letech. Ve volných chvílích se věnuje experimentální archeologii, reenactmentu, historickému šermu. Od roku 2009 pracuje jako profesionální výrobce replik zbraní a vybavení pro sběratele, šermíře, reenactory a muzea. Pracuje jak externí pracovník pro Národní památkový ústav, kde zpracovává soubory nálezových usní ze středověku a raného novověku. Společně s Pavlem Macků založil a provozuje Archeoskanzen Dívčí Kámen, kde se věnuje metalurgii pozdního středověku.