Orel královský patří k nejohroženějším dravcům v Evropě. Jeho populace tady nepřesahuje čtyři tisíce hnízdících párů. V Česku se poprvé tento vzácný dravec usadil v roce 1998 a zatímco v minulých sezónách se vyskytoval výhradně na jižní Moravě, v loňském roce se poprvé uhnízdil v Jihočeském kraji.
Druhové jméno královský získal orel podle dvoumetrového rozpětí křídel a díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. „Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil teprve v roce 1998 na Břeclavsku. Populace začala postupně narůstat a osidlovat další území na jihu Moravy,“ popsal David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských a je ornitologem.
Z jižní Moravy se orel podle informací ornitologů vydal na střední Moravu, a také na jih Čech. „Tato hnízdění sice nebyla úspěšná, pravděpodobně kvůli nedospělosti ptáků, ale rozšiřování teritoria je dobrým příslibem do budoucna. Hnízdění v jižních Čechách bylo dokonce nejzápadnějším hnízděním v rámci celého světového areálu orlů královských,“ vysvětluje Horal.
Za neúspěchem hnízdění mohou být například lesní práce. Orli mořští jsou totiž podle Horala velmi citliví na rušení na hnízdišti. „Vzhledem k podrobnému monitoringu ale víme, kde se orli nacházejí, a můžeme jim ve spolupráci s lesníky zajistit klid a ochranu. Vloni z osmnácti zaznamenaných párů zahnízdilo, tedy sneslo alespoň jedno vejce, čtrnáct párů. Jedenácti párům se potom podařilo úspěšně vyvést devatenáct mláďat. Čtyři páry měly po jednom mláděti, šest párů po dvou mláďatech a jeden pár vyvedl dokonce tři mláďata,“ doplňuje Horal.
V loňském roce v Česku hnízdila také druhá nejstarší samice orla ve volné přírodě. Této rekordmance je 28 let. „O jejím věku víme díky tomu, že byla okroužkovaná jako mládě na východním Slovensku v okrese Trebišov,“ prozradil Horal.
Jedním z největších nebezpečí jsou podle České společnosti ornitologické pro tyto vzácné dravce sloupy elektrického vedení. Výjimkou není ale bohužel ani zásah člověka. V srpnu 2022 například zemřel rok starý orel královský s podezřením na otravu.
ČSO se proto snaží různými způsoby úhyny dravců snížit. Od roku 2017 funguje například terénní psí jednotka, oběti ptačí kriminality vyhledává. Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují důležitá místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů.
Za trávení divoce žijících ptáků byli v Česku pravomocně odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři ze Strakonicka podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých karbofuranem v roce 2019. V roce 2022 byl odsouzen myslivec z Břeclavska na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení dvou luňáků červených karbofuranem v roce 2021.
Foto Hynek Matušík a David Horal | Zdroj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
