Garantované navýšení průměrné mzdy na úroveň 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy se podle aktualizovaného vládního prohlášení, které dnes členové kabinetu představili, bude týkat pouze učitelů. Původní programové prohlášení vlády plánovalo upravit odměny všem pedagogickým pracovníkům, tedy i vychovatelům či asistentům pedagoga. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes novinářům řekl, že formulace v původním prohlášení byla chybná a že kabinet chtěl od počátku změnu cílit na učitele.
„Jedná se o formulační problém, který byl v původním programovém prohlášení a v prohlášení vlády. Ten úmysl od počátku byl, aby se to týkalo učitelů. Je potřeba, abychom tento závazek realizovali v praxi, abychom povolání učinili atraktivním," řekl dnes novinářům po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Úpravu mzdy učitelů ošetřuje návrh novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna. Podle nového znění, které připravili poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti) a kterou poslanci schválili, by výše finančních prostředků na mzdy učitelů měla od příštího roku představovat "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství".
Původně počítal vládní návrh s ustanovením odměn ze zákona pro všechny pedagogické pracovníky a rovněž jinak stanovoval výpočet odměny. Objem peněz na mzdy pedagogických pracovníků měl být podle dříve představeného návrhu stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok.
Navrženou změnu kritizují odboráři ve školství a některé organizace, které se vzdělávání v Česku věnují. Jejich zástupci dnes upozorňovali na to, že poslanci upravený návrh schválili minulý týden a poslali do závěrečného čtení, přestože byl tehdy v rozporu s programem kabinetu. Vláda rovněž ve svém upraveném programovém prohlášení slíbila, že zajistí vyšší mzdy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky, přičemž garantuje jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.
Školský výbor podpořil návrh koaličních poslanců k novele zákona o pedagogických pracovnících a školskému zákonu a doporučil ho ke schválení Sněmovně. Učitelé by tak v případě schválení novely mohli mít ze zákona mzdu v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy. Úprava odměny pro učitele by měla platit od začátku příštího roku. Původně počítal vládní návrh s ustanovením odměn ze zákona pro všechny pedagogické pracovníky. S novým nastavením nesouhlasí školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují.
S nyní uvažovanou novelou nesouhlasí odboráři ve školství. „Je to pro nás zklamání, vláda jde proti svému prohlášení," řekl dnes předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík. Upozornil, že z nároku na odměňování podle zákona novým návrhem novely vypadává asi 40 tisíc pracovníků ve školství, kteří nejsou učiteli. Návrh kritizoval také třeba prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.
Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl předloni podle Českého statistického úřadu 46 843 korun, což odpovídalo 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Loni to podle propočtů ministerstva školství mělo být 113 procent, letos 50 523 korun, tedy 116,6 procenta.
Podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) se na tom, aby měli adekvátní odměny i asistenti pedagoga, vychovatelky a další pracovníci škol, kteří přímo neučí, pracuje. Uvedl, že se zvlášť připravují nové mzdové tabulky pro učitele a ostatní pedagogické pracovníky. „Je dohoda na tom, že se změní tabulky a změní se odměňování u těch ostatních pedagogických pracovníků a budeme se zabývat i nepedagogickými pracovníky. Akorát se to oddělí od učitelů," řekl po jednání výboru. „Věřím, že i těm ostatním nepedagogickým pracovníkům budeme schopni zvýšit platy, protože jsou důležitou součástí vzdělávacího procesu," doplnil Balaš.
Poslanci ve školském výboru spolu s Balašem rovněž podpořili to, aby vysokoškoláci mohli učit po dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání. Odmítli tak návrh Jany Berkovcové (ANO), aby nepedagogové mohli učit jen na středních školách, nikoli na druhém stupni základních škol.
Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali své začínající kolegy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
