Lidská pomoc může mláďatům často uškodit. Kontaktujte nejdřív odborníky, radí záchranné stanice

Podle kalendáře je sice stále ještě zima, ale v přírodě se už začíná pomalu probouzet jaro. A spolu s prodlužujícími se dny a teplejším počasím přichází na svět i první letošní mláďata. Aktuálně se jedná zejména o divoká prasata a zajíce, postupně se ale začnou přidávat i další druhy.

Spolu s přibývajícími počty novorozených mláďat však vyvstává problém, který každoročně zaměstnává záchranné stanice po celém Česku. Lidé do nich totiž často zcela zbytečně nosí mláďata, o kterých se mylně domnívají, že jsou opuštěná. To potvrzuje i zakladatel jihočeské Záchranné stanice živočichů Makov a bývalý hajný Libor Šejna.

„Teď už je doba, kdy se v přírodě zcela běžně nacházejí například malí zajíčci. Jejich specifikum je, že se zdánlivě mohou jevit jako opuštěná, a to především kvůli tomu, že je samice nechávají ležet na holé zemi, nestaví žádná hnízda, ani k nim přes den nechodí, aby k nim nepřilákala nějakého predátora. Lidé ale mají potřebu taková zdánlivě opuštěná mláďata sebrat a tím je „zachránit“, což je samozřejmě nesmysl,“ vysvětluje.

Nedotýkat se holýma rukama

Může se však stát, že lidé najdou malé zajíčky na nějakém místě, kde jim opravdu hrozí nebezpečí, například na polní cestě, nebo i na dětských hřištích v městské zástavbě. V takovém případě je nejlepší mláďata poponést o pár metrů dál do bezpečí, ale vždy bychom to měli udělat tak, abychom se jich nedotkli holýma rukama a nezanechali tak na nich náš pach. Pokud s sebou nemáme žádné rukavice, postačí trs trávy.

„Neměli bychom je ale poponášet nikam daleko, stačí pár metrů, aby je samice opět mohla najít, a nechat je tam. Zajíci žijí běžně ve městech a na sídlištích, kde se také přirozeně rodí. Lidé na ně tak často narazí třeba na dětských hřištích. To je možná tím, že mnohá z nich bývají oplocená a nesmí tam psi. Zajíci se tam tak cítí bezpečně před svými největšími predátory, kterými jsou ve městech právě psi. Řešíme spoustu případů, kdy nám lidé volali, že našli mláďata například přímo v pískovišti. I v takovém případě je nejlepší je bezpečně vzít a popondat je pár metrů na vhodnější místo k plotu nebo pod strom. A pak je nechat být, nejhorší je taková zdravá mláďata odnášet domů, nebo třeba k nám do záchranné stanice,“ podotýká Šejna.

Problematická péče

Záchranná stanice takové zvíře sice přijme a pomůže mu vrátit se do volné přírody. Je to ale velice složitý a také nákladný proces. Problematické je zejména krmení malých zajíčků, kteří potřebují speciální výživu a péči. Podle údajů Českého svazu ochránců přírody se asi jen polovina odebraných zajíčků dožije vypuštění.

„Musí je krmit jeden člověk, je to finančně i časově náročné. Návrat do přírody sám o sobě není složitý, ale je to naprosto zbytečný proces, který vychází z chyby člověka,“ naznačuje Šejna.

„Před manipulací kontaktujte záchrannou stanici“

Jsou ale také případy, kdy je lidská pomoc na místě. Jedná se především o situace, kdy například malého zajíce pokouše pes nebo jej chytí kočka a zvíře je tak v ohrožení života. Pak je převoz do záchranné stanice jedinou možnou variantou. Taková mláďata jsou ale většinou dobře rozpoznatelná, protože na sobě mají viditelné poškození jako například stopy po kousnutí. Ovšem v případech, kdy nic takového nepozorujeme, doporučují odborníci obezřetnost. Záchranné stanice proto nabádají, aby lidé nejprve kontaktovali právě je. Učinit tak mohou buď přímo telefonicky, nebo také přes webovou aplikaci Zvíře v nouzi, kde najdou nejbližší stanici v okolí včetně kontaktu.

„Doporučoval bych lidem, aby vždy ideálně kontaktovali záchrannou stanici, nejlépe ještě na tom místě, kde mláďata našli. Spoustu věcí se dá vyřešit přes telefon, lidem poradíme, co mají v konkrétní situaci dělat a dá se tak předejít tomu, že odeberou z přírody zcela zdravá zvířata,“ dodává Libor Šejna.