Několik desítek hřebců si mohli včera lidé prohlédnout při jarní přehlídce plemenných koní v píseckém zemském hřebčinci. Kromě toho veřejnost viděla i koně, kteří se používají na práci v lese nebo pro jízdní jednotky policie. Novinářům to řekla ředitelka píseckého hřebčince Hana Stránská.
"Výstava má více než dvacetiletou tradici. Představujeme na ní koně od nás z hřebčince, ale jsou zde i koně odjinud," uvedla. Hlavním úkolem hřebčinců je zajišťovat plemeníky pro oplodňování klisen v zemském chovu u jednotlivých chovatelů. V posledních letech se však většinou používá inseminace.
Podle Stránské je to účinnější a bezpečnější. Přesto stále občas v hřebčinci připouští klisny klasickým způsobem. "Ale už se to dělá okrajově. A z jednoho odběru získáme několik dávek na inseminaci," uvedla.
Písecký hřebčinec má ustájených sedm desítek koní. Jde o teplokrevné hřebce, jejichž potomci mají největší uplatnění v jezdectví. O statnější chladnokrevné koně je menší zájem. "Ztratili práci, takže není taková poptávka. Nyní se už prakticky využívají jen na práci v lese nebo pro potřeby policie," řekla.
Zemský hřebčinec v Písku nabízí od roku 1811 chovatelům plemenné hřebce, díky nimž mohou zkvalitnit svůj chov. Věnuje se i testování hřebců od jejich šesti měsíců. Každý rok nakupuje dvě desítky hřebečků z českých chovů, převážně potomků jejich plemeníků, aby ověřil, nakolik se v chovu osvědčují. Původně byl hřebčinec přímo ve městě. Takzvaná hřebčinecká stanoviště byla postupně zřizována na základě patentů císařovny Marie Terezie v roce 1763 a jejího syna císaře Josefa II. z roku 1789. Nové budovy včetně stájí byly postaveny v roce 1902. "Největším unikátem je to, že od roku 1902 plní stále jeden a stejný účel," uvedla Stránská.
Hřebčinec nikdy nepřerušil svou činnost. Nyní je státním podnikem a příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám