Zhruba 3000 lidí si přišlo během desetidenní výstavy v Prácheňském muzeu v Písku prohlédnout železný hřeb, vzácnou relikvii, která může podle některých archeologů pocházet z kříže Ježíše Krista. Nejnavštěvovanějším dnem byla Bílá sobota, kdy přišlo přes 600 lidí. Hřeb byl vyzvednutý před dvěma lety z mohutné kamenné zdi kostela svatého Jiljí v Milevsku.
„Hřeb je v majetku premonstrátského řádu, kterému ho budeme vracet, budeme ho po výstavě vracet na Strahov do Prahy," řekla za písecké muzeum Klára Koubová. Zatím není nález možné trvale vystavit, k tomu by bylo nutné zabezpečit velmi specifické mikroklimatické podmínky. Nutné je také dokončit všechny analýzy a restaurátorské práce.
Archeologové předloni objevili v milevském klášteře skrýše uvnitř středověkého trezoru. Následně z nich vyzvedli trosky dřevěných schránek zdobených zlatem a stříbrem. „Vedle většího množství ozdob ze zlatého a stříbrného plechu byl mezi troskami identifikován železný hřeb označený zlatým křížkem. Podařilo se tedy vyzvednout historický artefakt, který středověká společnost považovala za jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií na světě – část hřebu ze Svatého Kříže,“ řekl už dřív archeolog Pavel Břicháček. V Prácheňském muzeu byl nález pro veřejnost zpřístupněný poprvé.
Úterý, 4. dubna 2023, 18:58
Veřejnost může poprvé vidět část hřebu nalezeného v milevském klášteře. Hřeb s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže. Lidé jej mohou vidět na mimořádné krátké výstavě v píseckém Prácheňském muzeu, která začne v pátek.
Určit stáří hřebu zatím nelze. „Protože metody, které by to zjistily, jsou destruktivní. Odborníci by museli obětovat kus železa, aby mohli dataci kovu zjistit. K tomu nepřistoupili a doufají, že díky vývoji bude někdy možné stáří zjistit, aniž by se nález poškodil," vysvětlila Koubová.
Hypotézu o hřebu starém přes 2000 let posilují poznatky získané o schránce, ve které byla odseknutá část hřebu uschovaná. Má Byzantský původ, její starší dřevěnou část se podařilo datovat přibližně do čtvrtého století. V té době byla v Jeruzalémě matka římského císaře Konstantina Helena. Pod jejím dohledem měl být údajně nalezen i Ježíšův kříž včetně hřebů, které pak dovezla do Evropy.
Schránka nebyla vykládaná drahými kameny, zdobila ji ale vzácná ultramarínová modř. Hodnota zdobení schránky napovídá, že uvnitř byla pro tehdejší společnost mimořádně cenná věc. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. Podle odborníků lze písmena v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král.
Milevský klášter patřil ve středověku mezi jednu z nejbohatších institucí na území dnešního Česka. Proto je podle vědců reálné, že skutečně vlastnil hřeb z Pravého kříže. Tehdejší představitelé kláštera vzácnost pečlivě schovali při nástupu husitství. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
