Proslulé viklany i další balvany z doby ledové s děsivými jmény jako je Obětní kámen nebo Velký a Malý čertův náramek můžete navštívit během krátké a nenároční vycházky mezi obcemi Slatina a Kadov. A právě Kadov, kde je Kadovský viklan, můžete zvolit jako výchozí bod vycházky.
Nejznámějším českým viklanem, který patří i mezi ty největší je Kadovský viklan ležící u jihovýchodního okraje obce Kadov. Třicetitunový balvan ve tvaru čočky měří v obvodu přes 11 metrů a spočívá nepatrnou plochou na jeden metr vysoké skalce. I přes svou obrovskou hmotnost a výšku půl druhého metru se při pouhém doteku ruky rozpohybuje. V roce 1985 byl viklan vyhlášen přírodní památkou, ale pozornost vědců i veřejnosti poutal už v 19. století, kdy se zásluhou okresního hejtmanství podařilo kámen uchránit před rozbitím.
Bohužel tento viklan v roce 1893 skupina lidí vychýlila z jeho původní polohy o 1,5 metru. O 90 let později ovšem přichází na scénu slavný a šikovný eperimentální archeolog Pavel Pavel, který dokázal rozchodit sochy na Velikonočních ostrovech. V roce 1983 nadšenci pod vedením inženýra Pavla vrátili viklan do jeho původní polohy postupným podkládáním kulatých klád pod kámen. To opakovali až do okamžiku, dokud kámen nedosedl na své původní místo. Tam ale dlouho nevydržel. Viklan totiž svrhla skupina vandalů a nezbývalo než zopakovat uložení balvanu podle předchozího postupu.
Pokud se vypravíte po značené turistické stezce z Kadova do sousední Slatiny rozhodně si nenechte ujít pověstmi opředený a tajemný Obětní kámen. Najdete ho, když zahnete z turistické stezky u informační tabule odbočkou po lesní cestě asi 200 m, projdete kolem areálu letního tábora a dále pak přes okraj louky vystoupáte do zalesněného svahu, kde je kámen tak trochu ukrytý mezi stromy.
Kámen je zajímavý svojí velikostí, tvarem i polohou. Na jeho horní, téměř vodorovné ploše, najdete kamennou mísu s odtokovým žlábkem. Někteří místní, ale i archeologové kámen kvůli tomu považují za místo, které sloužilo v dávných časech k pohanským obětním obřadům. Podle zkoumání vědců jsou vyhloubené misky dílem přírody, ale nikomu se nepodařilo vyvrátit a ani prokázat, zda kámen skutečně sloužil k tajemným rituálům. Každopádně jde o magické místo v nádherné krajině.
Obětní kámen vznikl podobně jako Kadovský viklan, postupným zvětráváním a odnosem žuly, což se stalo před miliony let, někdy na konci třetihor a v průběhu čtvrtohor. Na povrchu se skalní bloky působením mechanických a chemických pochodů zaoblují a posléze zůstávají ležet poměrně malou plochou na skalnatém podkladu. Kámen má na výšku asi dva metry a v průměru tři metry. Vyhloubená miska má rozměr 70 x 90 cm a obvykle v ní bývá voda do výše 20 cm. Na kámen je pro běžného turistu obtížné vylézt bez pomoci další osoby.
A cestou do obce Slatina rozhodně nemůžete minout díky informačním tabulím i Velký a Malý čertův náramek. V obou případech se jedná o na sobě ledabyle naskládané placaté žulové balvany, vážící několik tun. Tentokrát lze na tyto skalní útvary vylézt. Čertův náramek vznikl mrazovým zvětráváním žuly a do jeho současné podoby ho modelovaly před dávnou dobou mohutné ledovce.
Podle lidové tradice ovšem kameny na sebe naskládal čert, kterého si na tuto práci najal chudobný mladík. Ten se totiž zamiloval do dcery bohatého sedláka, který svou dceru nechtěl chuďasovi nuzákovi dát. Vymyslel si pro něho přetěžký úkol – odklidit z polí všechny obří balvany. Mladík nakonec spojil své síly s čertem, který v noci začal sbírat kameny. Trvalo mu to ale dlouho, na což vzápětí doplatil. Než vysvitlo sluníčko, statkářova dcera vzbudila kohouta, ten zakokrhal a čert upustil svůj náklad na zem. Mladík nemusel do pekla, otec nakonec souhlasil s veselkou a kameny zůstaly navršené na sobě.
Dříve byl z Velkého čertova náramku krásný pohled do krajiny, hlavně směrem na Šumavu. Dnes je pohled bohužel zakrytý vysokými stromy. Nedaleký Malý čertův náramek tvoří několik kamenů, které jsou na sobě rovněž nakupeny do výšky několika metrů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
