Na území Národního parku Šumava se od roku 2017 vyskytlo postupně šest vlčích teritorií. Správa parku je cíleně monitoruje, díky čemuž může lépe poznat nejen proměny jednotlivých smeček vlivem stárnutí, ale také čím se převážně krmí nebo odkud jednotlivá zvířata pocházejí.
První novodobé rozmnožování vlků se na území Národního parku Šumava potvrdilo v roce 2017. Smečka se usadila v centrální oblasti parku, a i díky tomu ji mohou odborníci už šest let monitorovat. Pozorovat mohou například to, jak jsou jednotlivé smečky schopné reprodukce a jestli hrozí jejich přemnožení.
„U Srnské smečky nyní nemůžeme potvrdit rozmnožování. Podobně tomu bylo v roce 2018. Není to asi úplné překvapení, protože z výzkumu kolegů v okolních státech se ukazuje, že rozmnožování může probíhat pouze u zhruba dvou třetin smeček. V rámci soustavného monitoringu vlků ve vlčím roce 2022/2023 můžeme hovořit o třech až pěti dospělých jedincích, které zachytily naše fotopasti a je možné, že se jedná pouze o zbylé vlky z této celé smečky,“ vysvětlil vedoucí zoologické oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.
Podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného je možné, že se tato smečka rozpadne a její teritorium obsadí jiní vlci. Jejich přemnožení je podle něj nemožné. „Vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ popsal Hubený.
S tím souvisí i schopnost rozmnožování se. V uplynulém vlčím roce, který trvá vždy od května do konce dubna následujícího roku, bylo na Šumavě potvrzeno šest vlčích smeček o zhruba 36 jedincích. „Počet známých teritorií je stejný jako ve vlčím roce 2021/2022, kdy došlo k rozmnožování ve čtyřech z nich: v Železnorudské, Srnské, Borovoladské a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria byla přitom nově obsazena vlčími páry, a to v rámci Plzeňského kraje v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně. V roce 2022 proběhlo rozmnožování všude kromě už zmiňované Srnské smečky,“ uvedl Mokrý.
Díky monitoringu zjistili odborníci mnoho dalších věcí. Podle parku například jednu ze smeček netvoří vlci ze Šumavy, ale jde pravděpodobně o jedince z Rakouska a Novohradských hor. Ukázala to analýza vzorků DNA.
Na základě rozborů vlčího trusu je také možné zjistit, jak vypadá jídelníček šumavských vlků. „K dnešnímu dni jsme prozkoumali více než 260 vzorků trusu na potravní analýzu. Ukazuje se z nich, že jeleni, srnky nebo divoká prasata tvoří 96 procent potravy vlků. Zbylá procenta tvoří jiná drobná potrava jako jsou zajíci, drobní savci a hospodářská zvířata zaujímají 2,5 procenta z jejich potravy,“ hodnotí výsledky části analýz zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch.
Podle dat parku se zmenšil i počet útoků na hospodářská zvířata. „Letos zatím evidujeme pět událostí. V roce 2019 to bylo například až jednačtyřicet škodných událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují,“ dodal Vojtěch.
Foto Jan Luxík
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
