Mnoho času už zřejmě nezbývá známé Roklanské chatě, jejíž existence se blíží ke konci. Správě Národního parku Šumava se totiž otevřela cesta k demolici zchátralé chaty nedaleko Modravy v centrální Šumavě. Park, jemuž chata postavená v 30. letech minulého století od roku 1993 patří a který kvůli jejímu havarijnímu stavu usiluje o její zbourání, už dostal od stavebního úřadu v Kašperských Horách demoliční výměr na chatu. Proti demolici chaty jsou ale například turisté i někteří politici.
Správci parku jsou nyní připraveni vypsat výběrové řízení, aby co nejdříve sehnali firmu, která chatu rozebere a materiál odvozí. Kvůli ochraně přírody, především tetřeva hlušce, to lze provést pouze od 1. srpna do konce října. Demoliční výměr navíc platí jen jeden rok. Se situací kolem chaty se chce příští týden seznámit při své návštěvě ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Roklanská chata není běžně přístupná. Z české strany k ní nevede turistická trasa, od poloviny července do poloviny listopadu se k ní dá dostat z německé strany přes hraniční chodník. Chata je však nepřístupná a je v takovém stavu, že je už nebezpečná, řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. „I přes zákaz se do ní ale turisté stále pokoušejí dostat. Naši strážci musí pravidelně obnovovat zatlučená okna. Stavba je ale opravdu v tak dezolátním stavu, že tam může hrozit nebezpečí ohrožení života nebo zdraví,“ uvedl. O napadení chaty dřevomorkou se ví od roku 2003, v roce 2013 bylo poprvé navrženo zbourání stavby a postavení nové chaty.
O vydání demoličního výměru správa parku požádala poprvé loni v létě. Kašperskohorský stavební úřad pak letos v lednu žádost zamítl. Podle jeho tehdejšího rozhodnutí park dostatečně neprokázal vlastnictví chaty. Park se odvolal ke krajskému úřadu, který mu dal za pravdu a věc se zhruba v dubnu znovu dostala na úřad do Kašperských Hor. „Původně jsme očekávali, že stavební úřad rozhodne někdy do poloviny nebo do konce května. Když jsme rozhodnutí nedostali, podali jsme na krajský úřad už podruhé stížnost na nečinnost stavebního úřadu. Nakonec jsme ale dnes dostali demoliční výměr,“ konstatoval Dvořák. Demolice podle něj bude stát několik milionů korun.
Proti zbourání chaty se postavil například Klub českých turistů (KČT). Vznikla i petice, která má přes 5300 podpisů. „O tom, že je demoliční výměr, nic nevím. Musíme se poradit, co bude dál. Určitě se zbouráním nesouhlasíme. Myslíme si, že to byla chata, která byla postavena před lety a měla by se zachovat i pro další generaci a jednou by se mohla zase třeba používat," řekl místopředseda KČT Ladislav Macka. Kvůli záchraně Roklanské chaty se už před lety uvažovalo o jejím zařazení na seznam kulturních památek. Tato iniciativa však narazila na ministerstvu kultury, které chatu odmítlo prohlásil kulturní památkou zejména vzhledem k jejímu žalostnému stavu. Pro byl ale například Plzeňský kraj.
„Část veřejnosti s demolicí nesouhlasí, naše argumenty jsou ale jasné - chatu stavebně nelze zachránit a to území, ve kterém je, nedovoluje, aby se opravovala nebo aby se stavěla chata nová," řekl Dvořák. Velká studie posouzení vlivu na životní prostředí, takzvaná EIA, v roce 2018 nepovolila postavení nové chaty, ale ani zpřístupnění turistické trasy k ní. Důvodem je ochrana populace tetřeva hlušce. Podroklaní je podle vedení parku jádrem výskytu tetřeva. „Přímo v té lokalitě žijí desítky jednotlivých kusů tetřevů,“ zdůraznil Dvořák.
Chatu v blízkosti hranic s Německem postavilo Ředitelství státních lesů a statků v letech 1936 až 1937. Chtělo nahradit chátrající Roklanskou hájenku opodál. V roce 1938 chatu zabralo Německo jako součást Sudet. Po roce 1945 ji Německo pravděpodobně vrátilo Státním lesům a od roku 1949 sloužila jako zařízení k ostraze státní hranice. V roce 1993 ji převzala Správa NP Šumava a používala ji k občasnému přespání výzkumníků a jako loveckou chatu.
„Lidé si často pletou Roklanskou hájenku zmiňovanou Karlem Klostermannem v románu Ze života lesních samot. Ale současná Roklanská chata není Roklanská hájenka, která sloužila jako hostinec a ubytovna. Ta stála na jiném místě, byla mnohem starší a je dávno úplně pryč. Hájenku zlikvidovalo vojsko po roce 1950. Poblíž stála roklanská nádrž, která v případě plavení dříví sloužila jako zásobárna vody. Když byla potřeba, tak se voda pustila, aby zvýšila stav vody a umožnila lepší plavení dříví. Také hráz této nádrže odstřelili vojáci. Dodnes je tam ta protržená hráz viditelná,“ dodává mluvčí parku. Těsně vedle Roklanské chaty v dobách Železné opony vyrostla pohraniční rota Roklan. Ta už dnes také neexistuje. Zbyly po ní jen základy zarostlé v trávě.
Chcete se více zapojit do tvorby článků? V dotazníku můžete redakci vzkázat, jaká témata vám na Drbně chybí. Díky zpětné vazbě se můžete podílet na tom, jakým tématům se budou redaktoři věnovat. Registrovaní uživatelé po vyhodnocení zpětné vazby získají informace o tom, co jsme díky čtenářům zjistili.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
