Počasí dnes1 °C, zítra3 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

Stanjurův úřad vyhodnotil, že Česko bude brzy připravené na euro. Přesto ho doporučuje odmítnout

Ve vládě Petra Fialy (ODS) se schyluje k novému konfliktu kvůli evropské měně. Přijetí eura v Česku podporují čtyři z pěti koaličních stran, hlavní vládní ODS je ale proti. Ministerstvo financí pod vedením druhého muže strany Zbyňka Stanjury teď chce, aby celá vláda odsouhlasila, že příští rok nepodnikne směrem k eurozóně žádné kroky. Ministři za TOP 09, STAN, Piráty i KDU-ČSL se postavili proti a odmítají dát Stanjurovi zelenou.

Text vznikl díky nově vytvořené spolupráci čtyř redakcí ze tří vydavatelství (Hospodářské noviny, aktualne.cz voxpot.cz a drbna.cz), kterou finančně podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Autorem textu je Kateřina Šafaříková, zpravodajka HN v Bruselu. Náklady na vyslání stálého zpravodaje do Bruselu jsou pro privátní média mimořádně vysoké. Aby byly dobře zhodnoceny, je prospěšné, aby jeho zpravodajské a publicistické výstupy byly dostupné co nejširšímu okruhu čtenářů. Proto text vychází také na drbna.cz.

Předmětem sporu je zpráva ministerstva financí, která hodnotí míru ekonomické sladěnosti Česka s eurozónou a připravenost země na společnou měnu. Úřad zprávu sepisuje každý rok spolu s centrální bankou a aktuální hodnocení vyznívá pro euro v zemi příznivě.

Zatímco za rok 2023 by ještě Česko nemělo plnit kritérium cenové stability kvůli vysoké české inflaci, příští rok vlivem konsolidačního balíčku vlády a celkové stabilizace už ano.

„V roce 2024 by Česká republika měla s největší pravděpodobností plnit referenční hodnoty kritérií jak stavu veřejných financí, tak konvergence úrokových sazeb i cenové stability,“ konstatují v analýze ministerstvo financí a Česká národní banka.

Navzdory tomuto hodnocení ale oba úřady v závěru dokumentu, který mají HN k dispozici, doporučují vládě, aby „nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny“. A přidávají, aby vláda „neusilovala ani o vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II)“, jakéhosi předpokoje eurozóny. Pro vstup do ERM II přitom není nutné plnit žádná pevná kritéria, koruna by se pouze musela nejméně dva roky pohybovat v předem dohodnutém fluktuačním pásmu.

Několik ministrů z koaličních stran takto naformulovaný návrh usnesení v meziresortním řízení rozporuje. Vadí jim, že Stanjurův úřad tvrdí jedno a doporučuje druhé.

„Z předložené analýzy vyplývá, že česká ekonomika je na přijetí eura připravena a rizika (takového kroku) jsou spíše nízká,“ píše například ministerstvo vnitra. „Ve světle předložené analýzy vyznívá doporučení nevstupovat do eurozóny nesrozumitelně,“ dodává resort pod vedením šéfa Starostů a nezávislých Víta Rakušana a svoji námitku označuje za „zásadní“.

Podobně argumentuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Po šéfovi státní kasy žádá vypuštění bodu ve vládním usnesení, v němž má kabinet „souhlasit s doporučením neusilovat v roce 2024 o vstup do ERM II“.

„Toto tvrzení není v předkládaném materiálu nijak podloženo,“ kontruje Dvořák. „Materiál neobsahuje žádnou aktuální analýzu přínosů a rizik vstupu do ERM II. Doporučení nevstupovat do ERM II by tudíž nemělo být součástí navrhovaného usnesení,“ pokračuje ministr pro EU. Také on svoje výhrady označil za „zásadní“.

Dvořák navrhuje, aby se celý bod buď vyhodil nebo přeformuloval v tom smyslu, že vláda naopak uloží ministrovi financí a ČNB učinit potřebná opatření pro to, „aby mohlo dojít ke vstupu Česka do ERM II nejpozději v roce 2025“.

Že by takový požadavek prošel, je ale krajně nepravděpodobné. Koaliční strany už při vyjednávání programového prohlášení chtěly, aby se tato vláda zavázala ke vstupu do mechanismu směnných kurzů, když už neprošlo přihlášení se k euru. Tlačil na to mimo jiné český byznys. ODS ale zablokovala i to. V programovém prohlášení vlády prošel pouze závazek, že koalice „prověří přínosy a rizika vstupu ČR do ERM II“.

HN poslaly ministerstvu financí dotaz, proč doporučuje nevstupovat do ERM II, ačkoli takovému kroku nic nebrání. Česko bude v roce 2024 navíc plnit – podle hodnocení samotného resortu – referenční hodnoty maastrichtských kritérií. Finance ale na dotaz nereagovaly.

S kritikou Rakušana a Dvořáka souhlasí další ministři. Námitky poslali konkrétně šéf ministerstva pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš, ministryně pro vědu, výzkum a inovace za TOP 09 Helena Langšádlová a ohradil se i předseda lidovců Marian Jurečka.

Většinu námitek ale Stanjurovi lidé podle informací HN odmítli. Usnesení k euru tak pravděpodobně půjde na vládu s rozporem a bude se o něm mezi ministry hlasovat. Dojít by k tomu mělo v prosinci.

Ministerstvo financí už loni v prosinci doporučilo vládě nestanovovat datum vstupu do eurozóny (a implicitně neusilovat ani o ERM II). Tehdy ale analýza resortu a ČNB vyhodnotila, že Česko „v roce 2022 ani 2023 velmi pravděpodobně nesplní referenční hodnoty žádného z kritérií konvergence“.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Facebookový profil Zbyňka Stanjury | Zdroj iHned.cz

Štítky vláda, Česko, Hospodářské noviny, Eurozóna, analýza, Martin Dvořák, Ministerstvo financí České republiky, Česká národní banka, Brusel, ODS

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Stanjurův úřad vyhodnotil, že Česko bude brzy připravené na euro. Přesto ho doporučuje odmítnout  |  Společnost  |  Zprávy  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.