I když má v tuzemsku rybářství dlouholetou tradici, kapři nebo jiné sladkovodní ryby se na talířích Čechů objeví jen o Vánocích. Po zbytek roku ryby v oblibě příliš nejsou, v jídelníčcích drží první místo losos. Aby se místní rybáři uživili, musí většinu úlovků vyvážet do zahraničí.
Tradičního kapra s bramborovým salátem si na štědrovečerní večeři dopřeje většina tuzemských domácností, po zbytek roku se ale sladkovodní ryby na talíř dostanou zřídka. Češi si dopřejí raději vepřové nebo kuře, ryb konzumují skoro nejméně ze všech Evropanů.
„Optimálně by měl každý člověk sníst sedmnáct kilo rybího masa ročně. V České republice se hodnota dlouhodobě drží na čtyřech kilogramech, z toho pouze kilogram jsou ryby sladkovodní. Odpovídá to kaprovi na Vánoce a jednomu grilovanému pstruhovi v létě,“ popsal Lukáš Harabiš z oddělení rybářství na Mendelově univerzitě v Brně.
První místo na jídelníčcích si drží losos, kterého musí obchodníci dovážet z přímořských států. „Dovoz převyšuje vývoz více než dvojnásobně. Z pultů supermarketů mizí nejrychleji mořské ryby nebo krevety, o české kapry a candáty zájem příliš není,“ doplnil Harabiš.
Přestože je rybníkářství v Česku tradiční obor s dlouholetou historií, musí rybáři většinu svých úlovků vyvážet do zahraničí, aby se uživili. „Nejvíce zastoupený ve vývozu živých ryb je již několik desítek let kapr. Češi o něj mají zájem jen před Vánoci, kdy se podaří prodat asi osmdesát procent produkce. Po zbytek roku musíme ryby nabízet do zahraničí, abychom je prodali,“ uvedl Tomáš Brabec z rybářství Třeboň.
Rybníky na území České republiky zabírají více než čtyřicet tisíc hektarů, první písemné zmínky o zakládání těchto vodních ploch pochází už z jedenáctého století. Každoročně rybáři vyloví přes dvacet tun ryb, osmdesát procent tvoří kapři. Méně často chovají také pstruhy amury nebo tolstolobiky, po kterých je ještě mnohem menší poptávka.
Foto Veronika Adamová
