Příběh bez šťastného konce. Navzdory velkému úsilí ošetřovatelů a veterinářů tento týden zemřel čáp, který se loni na jaře chytil do nastražené sklapovací pasti. Do péče si jej tehdy vzal Libor Šejna ze záchranné stanice živočichů v Makově, který s ním pravidelně jezdil na léčení do specializované kliniky v Kralupech nad Vltavou. Nakonec se ale rána zanítila tak, že čápovi už ani specialisté nedokázali pomoci.
„Moc rád bych vám napsal lepší zprávu, ale nemám ji... Dnes jsme museli léčení čápa v Krakupech ukončit.“ Tato slova napsal tento týden na sociální sítě Libor Šejna ze známé jihočeské záchranné stanice živočichů v Makově na Písecku. Čápovi Františkovi, jak zvíře jeho ošetřovatelé pojmenovali, se zanítil amputovaný pahýl nohy a ani veterináři na specializované léčebné klinice v Kralupech nad Vltavou mu již nedokázali pomoci. Čáp zemřel zhruba po třičtvrtě roce intenzivního léčení.
Příběh čápa Františka se začal psát loni na začátku dubna. Libor Šejna dostal tehdy od náhodných kolemjdoucích informaci, že u rybníka nedaleko Radomyšle na Strakonicku se nachází zraněný čáp. Když na místo přijel, zjistil, že se pták chytil do nastražené sklapovací pasti, kterou zde někdo pravděpodobně nalíčil na vydru, a dva dny v ní trpěl. Používání želez, jak se této pasti přezdívá, je přitom v Česku zcela zakázáno. Proto se případem pro podezření z týrání začali zabývat i policisté.
Neděle, 9. dubna 2023, 08:00
Libor Šejna z jihočeské Záchranné stanice živočichů Makov řešil v pátek další případ, kdy se v nesnázích ocitl chráněný druh ptáka. Tentokrát vyrážel na pomoc čápovi bílému. Ten se u rybníka nedaleko Radomyšle na Strakonicku chytil do železné pasti,...
Čáp utrpěl devastující poranění nohy a veterináři na specializované klinice v Kralupech nad Vltavou mu museli končetinu nakonec amputovat. Od té doby se léčil v záchranné stanici v Makově a Šejna s ním do Kralup pravidelně dojížděl. U specialisty na výrobu protetických pomůcek Jana Červeného mu dokonce nechali vyrobit protézu na 3D tiskárně. „S čápem Františkem, jak si ho sám pojmenoval, strávil stovky hodin. Na klinice v Kralupech, u nás ve stanici, pořád vymýšlel, upravoval, předělával a vozil různé typy protéz. Vše samozřejmě zdarma,“ popisuje Libor Šejna velkou péči, které se čápovi dostalo. „František byl opravdu jiný čáp, velmi klidný, někdy jsem měl pocit, že dobře ví, co ho čeká. A to jsem jich měl u nás už možná více než sto,“ dodává.
