Správci šumavského národního parku kácí kvůli bezpečnosti tlející stromy v okolí turistických tras. V bezzásahových zónách není odstranění souší možné, proto správa parku některé cesty uzavřela, nově i v oblasti Žďárku nedaleko Strážného. Omezení jsou podle mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka nezbytná.
Kvůli tlejícím souším jsou momentálně uzavřeny turistické trasy od Paštěckého mostu směrem k Paštím a na žlutě značené Seitzově cestě pod Smrčinou. Od 15. června se k nim přidala i část naučné stezky vedoucí na Žďáreckou horu poblíž obce Strážný. „Tato omezení nás samozřejmě mrzí, přistupujeme k nim výjimečně, ale v tomto případě jsou nezbytná," poznamenal mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. Opatření nejsou podle něj trvalá a po pádu většiny souší se trasy znovu otevřou.
Turistickou trasu z Pašteckého mostu na Paště správci národního parku ve spolupráci s Klubem českých turistů nahradili novou trasou vedoucí z Klášterského mlýna přes Malý Radkov a Velký Babylon k Paštím. Saitzovu cestu, která propojuje rozcestí u Klápy s rozcestím Medvědí Potok, je možné obejít po modře značené turistické trase. V případě Žďárku není možné navštívit jedno z patnácti zastavení na naučné stezce Pohanské kameny, dodal mluvčí.
Podél značených cyklostezek a turistických tras pokácela Správa NP Šumava za poslední půlrok více než 6000 suchých stromů. „S touto činností jsme začali bezmála před dvaceti lety," připomněl náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel. Například v roce 2007, kdy se Šumavou prohnal orkán Kyrill, pokáceli jen 123 nebezpečných souší. Naopak v roce 2011, kdy vrcholila kůrovcová gradace po orkánu, jich bylo přes 6000. Nejvíce stromů pokácela správa loni, více než 16 tisíc. Stále je však nutné dbát v lesích na bezpečnost. „Kácením rizikových stromů a uzavíráním tras můžeme riziko pouze snížit, nikoliv úplně eliminovat," dodal Kozel. Na trasy v národním parku vstupují turisté vždy na vlastní nebezpečí.
Správa NP Šumava na letošní rok připravila osvětový projekt s názvem Rok tlejícího dřeva. Chce tím upozornit na význam ponechávání popadaných stromů v lese a vysvětlovat, že odumřelé dřevo není mrtvé, ale slouží jako prostor a zásobárna živin pro nový život. Šumavský národní park momentálně ponechává tlející dřevo na 44 procentech rozlohy území. Park na sezonu chystá speciální komentované prohlídky do míst s přirozeným vývojem a výstavy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
