Památkáři zvažují, že zruší chov medvědů na krumlovském zámku, kastelán i vedení města nesouhlasí

Národní památkový ústav (NPÚ) zvažuje, že ve spolupráci se zahraničními nadacemi bude pro medvědy hledat nový domov v přírodních rezervacích. Tato možnost se ale nezamlouvá vedení města, které s plánovaným postupem nesouhlasí a plně podporuje kastelána Pavla Slavka, který chce usilovat o získání výjimky pro chov a certifikátu záchranné stanice.

„Neztotožňuji se s kroky památkového ústavu, který podlehl zahraničním aktivistům požadujícím zákaz chovu medvědů v hradním příkopu. Neustálé atakování, kterému čelil zámek i my jako samospráva, je založené na neznalosti. O medvědy pečuje Jan Míša Černý, zkušený ošetřovatel dravé zvěře, který se jejich chovu věnuje téměř 50 let. Pod jeho dozorem mají medvědi tu nejlepší možnou péči,“ řekl starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády.

Doplnil také, že medvědi tu nejsou pro potěchu návštěvníků, ani jako chovná nebo obchodní zvířata. Současné medvědárium dle něj slouží především jako útulek pro zvířata, která nemají jinou možnost důstojného dožití. Českokrumlovští medvědi jsou také pod veterinární kontrolou Krajské veterinární správy v Českých Budějovicích a mají odbornou podporu od ZOO Plzeň.

Dle zástupců NPÚ je však reakce města v tuto chvíli poněkud předčasná. Silné vášně se proto snaží krotit. „Bavit se nyní o výjimce nemá význam. Národní památkový ústav podepsal spolu s dalšími subjekty deklaraci, která vyjadřuje vůli se tímto problémem zabývat. Má však jasný časový horizont. Týká se roku 2030 a my tak máme šest let na to, si vše pořádně promyslet, informovat se a zvážit veškerá pro a proti,“ sdělil ředitel územní památkové péče Petr Pavelec s tím, že chov medvědů na krumlovském zámku nyní nikdo nezakazuje.

Zmínil také, že chápe citlivost celého tématu a ujistil proto, že památkový ústav k problematice přistoupí co nejzodpovědněji. „Plánujeme dokonce setkání s řadou odborníků, na kterém vše prodiskutujeme, abychom měli co nejvíce kvalifikovaných informací. Musíme zvážit legislativní podmínky chovu a naše možnosti,“ doplnil Pavelec s tím, že při rozhodování budou nejdůležitější ideální podmínky pro medvědy.

Jan Míša Černý, který se o medvědy na zámku stará, však tvrdí, že je to právě možný přesun, který by medvědům uškodil nejvíce. „Jsou na zdejší prostředí zvyklí odmalička. Kdyby najednou šli ven mezi starší medvědy, tak by z toho byli ve stresu a těžko by to zvládali,“ vyjádřil se pro Český rozhlas, který o případu informoval jako první.

Medvědi spořádají půl tuny medu za rok

V medvědím příkopu nyní žije 33 let stará medvědice Marie Terezie a dvojice medvědů hnědých, Vilém a Polyxena. Tato mláďata byla v roce 2017 zabavena na pražském letišti, protože dovozce neměl potřebné povolení CITES. Měla skončit v cirkuse, ale byla zachráněna a po dvou letech nezdařených pokusů o umístění do zoo si je převzal Národní památkový ústav, který je umístil do Českého Krumlova.

Jan Míša Černý medvědům každý den připravuje speciální nápoj složený z vody, mléka, medu, rybího tuku a dalších vitamínů a minerálů. Každý medvěd vypije 60 litrů tohoto nápoje denně, spotřebují až 540 kilogramů medu za rok. Kromě toho denně dostávají 8 přepravek ovoce a zeleniny, včetně jejich oblíbené mrkve. Denně jim Černý vaří také 30 vajec. Pochoutky jsou medvědům schovávány po výběhu, aby měli dostatek pohybu.

Medvědi mají k dispozici celkem 878 metrů čtverečních, přičemž medvědárium tvoří tři hlavní části – starý (menší) výběh, nový výběh a zimoviště (kotce pod mostem). V navazujících sklepích jsou pak přípravny, sklady a zázemí chovatelů. Celý prostor se nachází šest metrů pod úrovní terénu, je tak pohledově a akusticky oddělen od městského života, provozu zámku a návštěvníků. Prostředí poskytuje medvědům klid, stín, nechybí zde oblíbená vodní plocha či zeleň v podobě stromů a keřů na skalách. Hlavní výběh nabízí medvědům velkorysý prostor 620 metrů čtverečních a mnoho přírodních prvků pro aktivní vyžití.