Z bitvy nad Jindřichohradeckem nebyla nalezena jedna sestřelená stíhačka

„Při bitvě spadlo 11 německých a tři americké stroje. Nenašla se jen jedna německá stíhačka, jinak všechno ostatní se podařilo dohledat. Nenalezená stíhačka měla podle německých archivů spadnout někde v okolí Jindřichova Hradce. Ale jde o to, jestli se nejednalo o mylnou informaci a nedoletěla nakonec někam dál," uvedl historik z muzea Jindřichohradecka a předseda Klubu historie letectví Jindřichova Hradce Vladislav Burian.

Zatím poslední stroj objevili historici v roce 2011 v Otíně u Jindřichova Hradce. Jednalo se o torza německého letounu Fw-190 Focke Wulf. Burian nezavrhuje, že by se někdy povedlo objevit i poslední nezvěstný stroj. „Náhodou to může vyjít. Anebo její osud mohl být takový, že ji Němci nalezli a využili. V tom roce 1944 už měli nedostatek kovů, a proto všechno přetavili, aby měli věci na výrobu dalších vojenských materiálů," uvedl Burian.

Střet mezi americkými bombardéry a jejich doprovodnými stíhačkami na jedné a německými stíhacími letouny na druhé straně, který se udál v několika minutách po poledni 24. srpna 1944, byl první velkou leteckou bitvou mezi Američany a Němci nad územím protektorátu.

Cílem čtyřmotorových bombardérů B-24 Liberator, které odstartovaly ze základen v Itálii, byly rafinerie v Kolíně a Pardubicích a také pardubické vojenské letiště. Američanům se po cestě podařilo klamnými nálety na cíle v Itálii, Maďarsku a Jugoslávii odlákat německou obranu, a samotný nálet tak narušilo jen několik stíhaček z Pardubic. Při cestě zpátky se jim ale postavily do cesty čerstvě natankované a vyzbrojené stíhačky Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf Fw 190 startující z Rakouska. Bombardéry, které dočasně přišly o stíhací ochranu, se pro ně staly snadným cílem.

Jindřichohradecký klub historie letectví si bitvu každý rok připomíná pietní akcí, která se letos uskuteční v sobotu 24. srpna přesně na den po 80 letech. V minulosti se akce účastnili bývalí čeští letci britské RAF z druhé světové války. Byli mezi nimi například Emil Boček, Alois Šiška nebo František Peřina. „Dohromady naší akci v minulých letech navštívilo osm desítek válečných letců. Ale nyní už zřejmě žije jediný pamětník Jiří Kafka, jemuž je 100 let a bydlí v Praze. Pro něj už by byla cesta do Jindřichova Hradce velmi náročná. Proto letošní akce bude bez letců z druhé světové války," uvedl Burian.