Jihočeška vyhrála prestižní celorepublikovou soutěž KYBER CENA ROKU 2024

V letošním roce proběhl druhý ročník této soutěže, která má za cíl především zvyšovat osvětu v oblasti kybernetické bezpečnosti, motivovat a podporovat mladé talentované lidi se zájmem o kyberbezpečnost a také propojovat různé organizace z firemního, státního i akademického prostředí.

Sympatická Martina Sokolíková na slavnostním gala večeru v Praze 3. října 2024 vybojovala cenu KYBER PROJEKT ROKU, dále pak získala také titul KYBER UČITEL ROKU a vyhrála k tomu i KYBER CENU VEŘEJNOSTI, o které hlasují všichni účastníci slavnostního vyhlášení.

Dvakrát byla na Mont Blancu, zvládla odběhnout extrémní „Beskydskou sedmičku“ a největší výzvou aktuálně je pro ni upozorňovat děti i dospělé na nástrahy digitálního světa a kyber prostoru.

Martina je policistkou obvodního oddělení Trhové Sviny a zároveň je preventivní specialistkou na kyber problematiku a nástrahy internetových sítí. V rámci služebních úkolů, ale především ve svém volném čase, přednáší tuto problematiku široké veřejnosti. Navštěvuje žáky základních i středních škol, setkání rodičů a školí i pedagogické pracovníky.

Povězte nám něco bližšího o Vašem projektu (Ne)Bezpečná síť. Co obnáší, jak dlouho vznikal a jak Vás napadlo zabývat se právě touto problematikou?
Projekt jako takový vznikl v roce 2019. Pracovala jsem u jedné neziskové organizace jakožto lektorka dalšího vzdělávání a vyučovala jsem práci s počítačem, tedy vše od základní obsluhy PC, přes práci s Wordem, Excelem, PowerPointem, až po tvorbu webových stránek. K tomu jsem také vedla lekce prezentačních dovedností. Účastnice mých kurzů byly většinou maminky na mateřské dovolené.

Vzhledem k tomu, že jsem sama v první řadě máma, tak mne v tu dobu hodně zajímalo, kdy je na příklad vhodné začít dávat dětem mobilní telefon a kdy a jakým způsobem je začít seznamovat se světem internetu. Zjistila jsem, že v Jihočeském kraji je jen málo lidí, kteří se tomuto tématu věnují, případně mají kurzy za takovou cenu, kterou si hodně rodičů nemůže dovolit. Pocítila jsem, že je přesně ten správný čas na to, abych se o tuto problematiku začala více zajímat a šla do toho naplno. Díky podpoře ředitele neziskové organizace jsem mohla své první přednášky zařadit právě do kurzů pro maminky. Jednou z těchto maminek byla i paní Ing. Ivana Klementová z Brlohu, se kterou jsme se následně domluvily na první přednášce pro širokou veřejnost. Pak už se přednášky začaly rychle nabalovat a já jsem si uvědomila, že potřebuji problematice kyberbezpečnosti porozumět opravdu komplexně. I to přispělo k rozhodnutí nastoupit k Policii ČR a díky velké podpoře mého vedení jsem začala vzápětí jezdit po školách a přednášet.

Dnes je (Ne)Bezpečná síť systém přednášek.
Začínám s žáky a studenty škol a na to potom navazuje přednáška pro dospělé, tzn. rodiče a učitele. Jedna přednáška tedy trvá dvakrát 45 minut a s dětmi nejprve probíráme, jaké mají sociální sítě, čím právě „žijí“. Ptám se na jejich oblíbené youtubery a postupně pak přejdu na teorii kybernetické trestné činnosti. Extrémně důležité je děti nestrašit. Tady mám právě tu výhodu, že jsem tzv. „policistka z obvodu“ a když dětem něco vyprávím, tak popisuji skutečné situace tak, aby je dobře pochopily.

U těch nejmenších, tedy prvňáčků a druháčků, hrajeme různé hry, koukáme na pohádky a říkáme si základy – tedy k čemu je mobilní telefon, jaké fotky se fotí/nefotí, co to je internet. Kolikrát jsem sama překvapená, že už v první třídě se najdou děti, které mají mobily i sociální sítě. Tady se sama sebe skutečně ptám: „Proč?“.

(Ne)Bezpečná síť je systém přednášek, kdy začínám s žáky a studenty škol a na to potom navazuje přednáška pro rodiče a učitele.

Soutěž, kterou jste vyhrála, probíhá druhým rokem. Co Vás přimělo se právě letos přihlásit a zkusit zabojovat o výhru?
Přiměla mne vlastně kamarádka. Přihlašovat jsem se původně ani nechtěla a o soutěži jsem se jí jen zmínila během společné večeře. Ona se mě pak zeptala, do kdy že se uzavírají přihlášky. Zjistila jsem, že ten samý den, cca za hodinu… (směje se Martina) a na popud kamarádky jsem tedy přihlášku nakonec přece jen na poslední chvíli poslala. Absolutně jsem nečekala, že bych vůbec prošla mezi finalisty v jakékoliv kategorii. Loni totiž cenu KYBER PROJEKT ROKU vyhrál projekt E-Bezpečí, který vede pan docent Kamil Kopecký. Pro mne osobně je obrovským vzorem a mám to štěstí, že jsem se právě od něj a jeho týmu mohla učit. O to víc si obdržené ceny vážím a jsem opravdu nesmírně potěšená a šťastná.

Kde všude Vás s Vaším projektem můžeme potkat? Může si Vás třeba pozvat jakákoli škola?
Působím v rámci jižních Čech, nicméně vše je o domluvě. Primární je pro mne ale fungovat v práci, tedy být ve službě a dělat hlavně činnost, pro kterou tam jsem. Přednášky na školách jsou mé aktivity navíc, které realizuji hlavně ve svém volnu. Když to jde, tak mám podporu od mého vedení na obvodním oddělení policie a můžu jet přednášet v uniformě.

Nejbližší přednášku pro rodiče a učitele budu mít 5. listopadu 2024 na ZŠ Dobrá Voda v Českých Budějovicích, další pak budou probíhat během ledna. Informace o tom, kde budu veřejně přednášet, dávám na svůj profil na sociální síti LinkedIn, kde je i možnost mě zkontaktovat. Co se týče domlouvání přednášek pro školy, tak já sama aktivně školy neoslovuji, ale může mi napsat v podstatě jakákoliv škola. Většinou jsem oslovována na základě nějakého doporučení. Další možností je napsat e-mail na oddělení tisku a prevence: krpc.pio@pcr.cz a kolegové mi ho jistě rádi přepošlou.

Sloužíte jako policistka na obvodním oddělení Trhové Sviny. Máte tedy poměrně akční práci. Zároveň máte i akční koníčky, třeba crossfit, běh nebo lezení po horách. Co ještě ráda děláte ve volném čase? Jak relaxujete?
Pro mne je relaxem sport. Jsme sportovní rodina, moje maminka závodně skákala s padákem a já jsem byla od mala vedena k aktivnímu životnímu stylu – závodně jsem běhala, jako dospělá jsem pak hrála třeba i ragby. V současnosti, když to jde, tak jednou týdně také vypomáhám na trénincích atletiky. Volný čas, že bych si sedla a vůbec nic nedělala, v podstatě nemám.

 Relaxem je pro Martinu sport, věnuje se crossfitu, běhu nebo lezení po horách.

Jak vidíte budoucnost, co se týče kyberprostoru? Co mohou rodiče nebo pedagogové udělat pro děti a jejich správný a zdravý přístup k digitálním technologiím, sociálním sítím apod.?
Kyberprostor je naší nedílnou součástí a jeho budoucnost v našich životech vidím pozitivně. Zda pro nás bude skutečným přínosem nebo spíše opakem je jen na nás a na tom, jak my dokážeme vybalancovat off-line a on-line svět a jak tuhle dovednost předáme našim dětem. Důležité je, abychom to věděli my dospěláci a měli bychom být dětem v poznávání kyberprostoru nápomocní. Co pro děti můžeme udělat nejvíc je to, že jejich svět zkusíme pochopit, budeme s nimi komunikovat a pomůžeme jim zorientovat se v onlinu a správně jim nastavíme hranice. Třeba i tím, že jim rozumně omezíme čas strávený na internetu. Nesmíme především zapomínat na to, že obejmutí, pohlazení a společně strávený čas prostě nic nenahradí.

Prozradíte nám, jaké jsou Vaše plány do budoucna?
Že bych si plánovala „pětiletky“, to asi nehrozí, nicméně určitě si chci dodělat vysokou školu, dál přednášet a svůj projekt (Ne)Bezpečná síť nadále více rozvíjet.