Smutný rekord, záchranná stanice Makov letos přijala již více než tisíc zraněných zvířat

„Naším tisícím pacientem byl ledňáček říční, pro kterého jsem jel do obce Tálín u Písku. Pravděpodobně narazil do skleněné plochy. Byl otřesený, ale naštěstí neměl nic zlomeného. Už je u nás asi týden a stále se lepší, už sám jí a dokáže uletět několik metrů. Když půjde vše dobře, opět se vrátí do přírody,“ popsal příběh ledňáčka předseda stanice Makov Libor Šejna.

Ledňáček ale nebyl zdaleka posledním pacientem stanice – od chvíle jeho záchrany přijala stanice už mnoho dalších zvířat. Šejna se domnívá, že celkem jich za tento rok bude téměř 1200. Obvykle v Makově poskytnou pomoc šesti až sedmi stům zvířat.

Přibývá ptáků usmrcených eletrickými dráty

„Na nárůstu se hodně podepsaly povodně, při kterých jsme přijali okolo 320 jiřiček. Z našich čísel ale vyplývá, že přijatých zvířat by bylo znatelně víc i bez povodní,“ sdělil Šejna. Ten také vyloučil, že by tento nárůst jakkoli souvisel s úmyslným ubližováním zvířatům, i přesto na něm má člověk značný podíl.

„Aut je čím dál víc, a tak přirozeně přibývá i případů, kdy nám sem přivezou nějaké sražené zvíře. Nárůst zaznamenáváme také u ptáků, kteří narážejí do prosklených ploch. Nejhorším zabijákem jsou ale dráty elektrického napětí. Téměř každý dravec, který se rozhodne na ně dosednout, zahyne. Ptáci, kteří to přežijí, mají na uhel spálenou nohu a křídlo. Když takové zvíře přijmeme, nemáme bohužel jinou možnost než ho utratit,“ mrzí Šejnu.

Dalším problémem, kterému stanice čelí, je bezdůvodné „zachraňování“ zvířat. „Zejména na přelomu jara a léta nám lidé vozí zcela zdravá mláďata ptáků či zajíců s tím, že je našli někde opuštěné a chtěli jim pomoci. Často však udělají přesný opak. Tato zvířata nejsou opuštěná; jejich matka jen nejspíše právě shání potravu nebo se drží v bezpečné vzdálenosti, aby svým pachem nepřilákala predátory,“ vysvětlil zvířecí záchranář s tím, že předtím, než lidé zachrání opuštěné mládě v přírodě, měli by zavolat do záchranné stanice a poradit se s odborníky.

Mezi tisícovkou letošních případů byly podle Šejny příběhy smutné i ty s dobrým koncem. Ze všeho nejraději ale vzpomíná na záchranu dvou mladých výrů, kteří uvízli v zatopeném lomu. Kvůli blízkosti vodní hladiny a stísněnému prostoru nemohla dvojice sov vzlétnout a uvízla ve skalní průrvě.

„Museli jsme k nim doplavat a šlapat vodu, dokud nám kolegové do lomu nespustili bedny, do kterých jsme tyto dravce přemístili. Bylo to opravdu náročné, ale stálo to za to. Oba výři si v úzkém prostoru odřeli křídla a přišli o část peří. Nyní tedy nemohou létat a budou u nás na stanici, dokud se jim peří neobmění,“ popsal.

Odchovali již více jak 70 mladých čápů

Zvířata, která nemají tolik štěstí a už se po svém úrazu nikdy nezotaví, zůstávají na stanici. V současné době jich tam žije okolo 100. Je mezi nimi i několik chovných párů, které i přes svá zranění plodí zdravé jedince, které pak stanice vypouští do volné přírody.

„Řekl bych, že nádherným případem jsou naši čápi bílí a černý. Od těchto handicapovaných rodičů jsme odchovali už více než 60 čápů bílých a 15 černých, které jsme úspěšně vypustili do světa,“ těší Šejnu.

Záchranná stanice ale není pouze o pomoci a péči pro zvířata, její důležitou součástí je také environmentální výuka. Jen letos Makov navštívilo již 11 tisíc dětí. Nově stanice také spustila online přenos ze svých krmítek, kde si lidé mohou prohlédnout nejen zvířata z chovné stanice, ale také ta, která žijí v jejím okolí.