Pátek 14. března 2025 | Svátek má Rút / Matylda
Napadlo vás někdy, že když si pochvalujete fajnovou cimru, špekulujete nad kšeftem nebo vytahujete flastr na odřené koleno, používáte německá slova? Germanismy jsou totiž větší součástí češtiny, než se může na první pohled zdát.
Germanismy jsou slova přejatá z němčiny. To, že jich máme v češtině mnoho, je dáno historickým kontaktem mezi Čechy a Němci. Mezi germanismy patří nejen jednotlivá slova, ale i celá slovní spojení nebo gramatické jevy.
Sice se proti germanizaci vymezovali obrozenci, ale nerozvíjela se dostatečně čeština, v různých oborech, včetně třeba státní správy nebo práva, a často pro nějakou skutečnost jednoduše nebylo české pojmenování, a tak se použilo slovo německé nebo z němčiny přejaté.
Nejčastěji se germanismy dostávaly do češtiny z rakouské němčiny, a to zejména v období habsburské nadvlády mezi lety 1526–1918. Němčina byla úředním jazykem, a kdo chtěl něco znamenat, musel se jí naučit. Čeština tak přejímala německé výrazy pro správní pojmy, řemeslné nástroje i běžné domácí předměty.
„Nebylo to často přejímání plánované nebo záměrné, jednalo se o vliv. Uvádí se, že nejsilnější vliv němčiny byl v druhé polovině 18. století, kdy sílila germanizace nebo se poněmčovala státní správa,“ komentuje profesor Pavel Himl z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Během národního obrození se čeští jazykovědci snažili germanismy vytlačit a nahradit je „čistě českými“ výrazy. Některé pokusy se ujaly – například „vzduch“ místo německého „luft“. U jiných to nevyšlo, jako například se slovem „čistonosoplena“ místo „kapesník“.
Ačkoli i dnes někteří brojí proti přejímání z jiných jazyků, germanismy jsou pevnou součástí češtiny a mnohé z nich už ani nevnímáme jako cizí. Slova, která denně používáme, jsou například štrúdl, špajz, cajk, flaška, flek nebo knedlík.
Naopak řadu z germanismů už budou znát jen naše babičky a dědečkové – rozumíte třeba slovům: cvikl (z něm. Zwickel), lajntuch (z něm. Leintuch), šrajtofle (z něm. Schreibtafel) nebo vingl (z něm. Winkel)?
V oblasti řemesel a hospodářství najdeme germanismů více. Je ovšem otázkou, zda ještě známe samotný význam těchto slov. Patří mezi ně například šraňky, haubna, šichta a frc. Ať už říkáme „štrúdl“ nebo „jablečný závin“, jazyk se neustále vyvíjí. Proto, až příště zmerčíte v lokále nějaký šnycl a budete špekulovat, jestli si ho dát, vzpomeňte si, kolik germanismů denně používáme – určitě jste o tom neměli ani ánunk.
Mezi hlášky, které jste mohli v poslední době použít, aniž byste si uvědomili, že používáte germanismus, patří:
„To je ale luft!“
Když je někde velký průvan. Slovo pochází z německého Luft (vzduch).
„To je v cajku!“
Znamená, že je něco v pořádku, původně označoval správné nářadí (Zeug).
„Jsem švorc.“
Pokud nemáte peníze, jste „švorc“. Slovo pochází z něm. schwarz (černý), což ve starém německém slangu znamenalo „na mizině“.
„Nech mě bejt, nebo dostaneš flákanec!“
Slovo flákanec pochází z německého flacken, které znamená praštit.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
