Medvěd na Šumavě je pro místní nepřípustný. Rysy a vlci jsou na tom o poznání lépe

Výsledky průzkumu ukazují, že návrat rysa ostrovida je na Šumavě obecně přijímán velmi pozitivně. Zvíře, které je součástí místní přírody už více než čtyři desítky let, většina lidí vnímá jako přirozenou součást krajiny. Tři čtvrtiny místních obyvatel z rysa nemají strach a 69 procent dotázaných považuje jeho přítomnost za správnou. Opatrnější jsou starostové obcí, kde podporu rysovi vyjádřilo 59 procent z nich.

Podstatně rozporuplnější je vztah k vlkovi. Přestože 78 procent místních obyvatel souhlasí s tím, že vlk na Šumavu patří, téměř polovina z něj má obavy. Ještě vyšší míru strachu vyjadřují turisté, kterých se vlka obává 58 procent. Data zároveň ukazují posun v čase. Zatímco v roce 2018 podporovalo rozšiřování vlka 71 procent místních, dnes je to už jen 44 procent. Přítomnost vlčích smeček po roce 2017 tak podle autorů průzkumu změnila nadšení v opatrnou akceptaci.

Unikátní záběry z jihočeských lesů. Rysí mláďata si hrála přímo před fotopastí

Pondělí, 1. prosince 2025, 12:00Zprávy

Organizaci Alka Wildlife se poštěstilo něco zcela výjimečného. Před jednou z jejich fotopastí se na jihu Čech prošla rysí rodinka s dvouměsíčními mláďaty. Roztomilé záběry jsou unikátní sondou do života mláďat těchto divokých šelem.

Zcela odmítavý postoj se napříč skupinami ukazuje u medvěda. Pro 89 procent místních obyvatel jde o velmi nebezpečné zvíře a tři čtvrtiny z nich by se v případě jeho výskytu bály chodit do lesa. Návrat medvěda by si přálo jen 29 procent místních a podporu nenašel ani u jediného starosty šumavské obce. O něco vstřícnější jsou návštěvníci, z nichž by se pro návrat medvěda vyslovilo 46 procent.

Debata se vedla i o zubrovi, jehož případné vypuštění se na Šumavě řeší už tři desetiletí. Starostové tuto možnost jednoznačně odmítají. Místní obyvatelé jsou rozděleni. Polovina z nich sice považuje zubra za nebezpečné zvíře, zároveň ale stejný podíl podporuje jeho návrat. Větší podporu má varianta chovu v uzavřených výbězích, takzvaná „zubří zoologická“. Turisté jsou v tomto ohledu nejoptimističtější, návrat zubra by uvítalo 62 procent z nich.

Pozitivně naopak vychází los evropský. Jeho přítomnost podporuje polovina místních obyvatel a 54 procent by bylo pro posílení populace. Podobně se vyjadřují i návštěvníci a u starostů nemá los prakticky žádné odpůrce. Průzkum přitom proběhl ještě předtím, než se Šumavou proslavil los Emil.

Samostatná část šetření se zaměřila na starosty obcí ležících na území národního parku. Dotazování provedla Regionální rozvojová agentura Šumava, přičemž z oslovených 22 starostů účast odmítlo pět. Podle 64 procent z nich Správa NP Šumava naplňuje své poslání v ochraně přírody, zároveň ale polovina vyjádřila různé výhrady, nejčastěji k míře zapojení obcí do rozhodování.

Na Šumavě a v Bavorském lese žije asi 25 rysů, mláďat přibývá

Pátek, 30. srpna 2019, 07:07SpolečnostZ kraje

Na území Šumavy a Bavorského lesa je v současnosti zhruba 25 vzácných rysů ostrovidů. V sezoně 2017/2018 jich bylo o čtyři více, třeba před deseti lety bylo ale těchto šelem pouze 16. Navíc mláďat oproti minulé sezoně přibylo. Včera to sdělili...

„Pokud můžu shrnout dotazování starostů na dění v území do jedné věty, zdá se, že čím dál více starostů Národní park Šumava podporuje,“ hodnotí výsledky ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Je to vlastně zázrak. Před necelými deseti lety by se na Šumavě našlo jen málo starostů obcí, kteří by byli ochotni přijmout myšlenku velké divočiny,“ dodává.

Téměř 70 procent starostů nevnímá další rozšiřování plochy divokých lesů jako problém. Zbylá třetina se naopak obává negativních dopadů na biodiverzitu, mikroklima nebo vodní režim. „Je zjevné, že ani opakované informování o pozitivním vlivu divoké přírody na biodiverzitu, hydrologii a zadržování vody na tyto zástupce samosprávy nijak nepůsobí,“ konstatuje Hubený.

Průzkum mezi místními obyvateli a návštěvníky realizovala agentura PPM Factum. Zapojilo se 412 místních, z nichž většina žije spíše v obcích CHKO Šumava než přímo v národním parku, a významnou část tvořili obyvatelé větších měst, jako jsou Volary, Kašperské Hory, Horní Planá nebo Železná Ruda. I to podle autorů vysvětluje rozdíly mezi postoji starostů z centrální Šumavy a názory místních obyvatel jako celku.

„Starostové obcí ležících na území Národního parku Šumava patří k nejskeptičtější skupině obyvatelstva, pokud jde o návrat velkých obratlovců,“ shrnuje Hubený. „Naopak největší podporu návratu a udržení těchto druhů mají návštěvníci. Je vidět, že turista vidí Šumavu jinak než místní obyvatel. A hodně jinak než starosta obce.“