Úpravna vody Plav je srdcem jihočeské vodárenské soustavy

Plavská „továrna na vodu“ je vybavena třístupňovou technologií, kdy I. stupeň tvoří čiření síranem železitým ve 14 usazovacích nádržích. Na něj navazuje II. stupeň tvořený filtrací na 14 pískových filtrech a vše uzavírá III. stupeň filtrace přes pět filtrů s náplní aktivního granulovaného uhlí. K úpravě vody se dále používá vápno (alkalizace), oxid uhličitý (přímé ztvrzování), síran amonný, chlornan sodný (hygienické zabezpečení).

Surová voda z římovské přehrady do úpravny přitéká ocelovým potrubím a štolou ve Straňanech. Pro případ havárie na přívodním řadu, ale i kvůli pravidelné revizi štoly, má úpravna k dispozici také nouzový zdroj surové vody na řece Malši u Vidova a dva vrty podzemní vody. Nouzový zdroj je schopný dodat až 1100 l/s.

Úpravna Plav zpočátku zásobovala pitnou vodou jen českobudějovickou aglomeraci. Jak pokračovalo budování Vodárenské soustavy jižní Čechy, postupně převzala rozhodující a nezastupitelnou roli v kraji.

Její součástí jsou i desítky výkonných čerpadel, které pitnou vodu posílají do rozsáhlé distribuční sítě, měřící 560 kilometrů.

Více vody než má Orlík

Během let 1982 až 2024 úpravna Plav vyrobila a dodala do vodárenské soustavy 879 milionů m3 vody, tedy více než zadržuje přehrada Orlík s maximálním objemem 720 milionů m3.

Současný výkon úpravny Plav se v posledních letech stabilizoval na 550 litrech pitné vody za sekundu. To je celkem 16,5 milionů kubických metrů pitné vody za rok. Největší odběr nastal v letech 1993 a 1994, kdy běžný výkon úpravny dosahoval 1200 l/s, což představovalo 26 milionů kubických metrů. Projektovaný výkon úpravny je přitom 1450 l/s, provozně byl odzkoušen i výkon 2000 l/s. Jihočeský kraj v ní má tedy obrovský potenciál pro svůj další rozvoj.

Kvalita pitné vody splňuje všechny přísné požadavky norem a například ukazatel koncentrace dusičnanů ve vodě je hodnotou 6 – 8 mg/l pod limitem určeným ČSN pro „kojeneckou“ vodu (15 mg/l).

Další zlepšení kvality pitné vody přinesla instalace filtrů s náplní aktivního uhlí. Na něm dochází k odstranění cizorodých látek, které není schopna písková filtrace zachytit. Hlavním přínosem filtrace přes aktivní uhlí je také udržení kvality vody při krizových stavech, jako je velké sucho nebo povodně, při nichž dochází k náhlým změnám kvality surové vody.

Bez elektřiny voda neteče

Upravená pitná voda se dopravuje po kraji výkonnými čerpadly. Čerpací stanice v úpravně je ve výšce 405 m. n. m., zatímco nejbližší vodojemy u Českých Budějovic stojí na kótách 457 resp. 462 m. n. m. Proto se veškerá pitná voda z úpravny čerpá do distribučních vodojemů.

Výkony dopravních čerpadel se pohybují od 110 l/s až po 980 l/s. Každý výtlačný směr má k dispozici tři čerpadla, která se vzájemně zálohují. To vše je energeticky náročné. Také proto úpravna využívá vlastní malou vodní elektrárnu, která prošla kompletní modernizací v roce 2015. Francisova turbína využívá hydraulický spád mezi přehradou Římov a úpravnou. K výrobě elektřiny se využívá veškerá surová voda, která se následně upravuje na pitnou. Nepřetržitý denní výkon turbíny dosahuje zhruba 5000 kWh. To představuje nezanedbatelnou úsporu nákladů za elektřinu z veřejné sítě.

V nouzi pomohou záložní dieselagregáty

Kdyby nastal blackout, tedy plošné přerušení dodávek ze sítě, má úpravna od roku 2010 k dispozici i náhradní zdroj výroby elektřiny, který ji udrží v provozu. Jde o dva naftové agregáty – vysokonapěťový s výkonem 1,25 MW a nízkonapěťový 0,56 MW. To stačí pro čerpání vody do hlavních vodojemů jednotlivých směrů.

Aby se i v takovém případě mohla voda dál dopravovat do obcí v kraji vypracoval Jihočeský vodárenský svaz projekt nazvaný Náhradní zásobení elektrickou energií. S finanční podporou Jihočeského kraje bylo možné klíčové čerpací stanice soustavy vybavit záložními dieselagregáty. Ty tak mohou zajistit čerpání vody z hlavních vodojemů dál po kraji. Tento projekt za více než 82 milionů korun skončí letos.

Provoz v úpravně je nepřetržitý. Jeho pilířem je automatický řídicí systém, ovládající z velínu celý chod úpravny a navazující vodárenské soustavy. Nepřetržitá služba dohlíží a monitoruje provozní údaje, aby byly v optimálních parametrech.

O chod úpravny a provoz celé soustavy se stará celkem 57 provozních zaměstnanců, z toho převážná část v třísměnném režimu.

Vybavena je třístupňovou technologií, kdy II. stupeň tvoří filtrace na 14 pískových filtrech. Na snímku pohled do jejího suterénu.

Stamiliony do modernizace

Plavská úpravna je vybavena mnoha kilometry technologických potrubí, kilometry kabelových rozvodů, stovkami ovládacích armatur a desítkami čerpadel. Vše musí být v bezchybném stavu, aby nedošlo k přerušení provozu. Údržba a rekonstrukce jednotlivých technologických celků se proto provádí průběžně. Z původní technologie toho proto už mnoho nezůstalo.

Jen vybudování III. stupně filtrace a rekonstrukce pískových filtrů a usazovacích nádrží přišly v letech 2013 až 2015 na 266 milionů Kč. Díky tomu si upravená pitná voda uchovává v potrubí potřebnou kvalitu i při přechodném zhoršení surové vody

Od ledna 2015, po více než třiceti letech provozu, přestala úpravna k desinfekci pitné vody používat nebezpečný plynný chlor a nahradila ho tekutým chlornanem sodným. Tato významná změna umožnila úpravnu vyřadit z havarijních plánů záchranných složek jako potenciální zdroj velké průmyslové havárie s ohrožením širokého okolí. Důležité to bylo i pro samotné zaměstnance, jimž odpadla manipulace s tímto nebezpečným plynem.

 Výčet dokončených projektů za uplynulých 32 let od privatizace by byl velmi dlouhý. Odpovídá ale nárokům na obnovu a údržbu nepřetržitého provozu nejen úpravny, ale celého systému zásobení kraje pitnou vodou. Jihočeský vodárenský svaz dosud do vodohospodářského majetku obcí investoval už přes 4 miliardy korun, z nichž více než 1,3 miliardy tvořily dotace z národních a evropských fondů.

„To jsou obrovská čísla, za nimiž je spousta práce a projektů. Od všech našich pracovníků to vyžaduje hodně technického umu a znalostí. Právě díky nim je ale vodárenský svaz, jehož vlastníkem jsou města obce Jihočeského kraje, stabilním dodavatelem kvalitní pitné vody pro statisíce Jihočechů,“ uvedl Antonín Princ, ředitel a předseda představenstva JVS.