Sobota 12. 4. 2025 | Svátek má Julius
Dnes si u příležitosti Mezinárodního dne Romů připomínáme bolestivý příběh koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byl v dubnu 2024 otevřen Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Na místě, kde téměř padesát let fungoval vepřín, zůstávala dlouho zamlčená památka na utrpení Romů během druhé světové války.
V roce 1933 se v Německu dostala k moci nacistická strana vedená Adolfem Hitlerem. Brzy poté začala uplatňovat svou rasovou politiku, která se zaměřila na Židy i Romy. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se protiromská opatření postupně zpřísňovala a od ledna 1940 platil zákaz kočování. Kdo zákon porušil, skončil v pracovním táboře.
Pracovní tábor v Letech u Písku začal fungovat v srpnu 1940 a o dva roky později byl přeměněn na koncentrační tábor. Romové byli nacistickými úřady intenzivněji registrováni a rozdělováni do dvou skupin. Ti, kdo měli stálou práci, mohli zatím zůstat na svobodě. Ostatní byli určeni k deportaci do koncentračních táborů. Tábory se staly přestupními stanicemi – většina vězňů byla později deportována do vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau (Osvětim-Březinka).
V Letech u Písku bylo mezi srpnem 1942 a květnem 1943 vězněno minimálně 1 294 osob, převážně romského původu. Pod dohledem ozbrojených dozorců byly v táboře celé rodiny včetně dětí a starých lidí. Podmínky života byly v přelidněných dřevěných barácích neúnosné a všichni vězni museli pracovat. Šlo především o práce v kamenolomu a na stavbě silnic, na práci si vězně najímali i okolní zemědělci.
Stanovené příděly jídla se v Letech nedodržovaly a ze strany táborového vedení navíc došlo k prokázanému kupčení s potravinami. Katastrofální životní podmínky ještě zhoršila epidemie břišního a skvrnitého tyfu, který vypukl již na počátku zimy 1942. Oběti byly nejprve pohřbívány v nedalekých Mirovicích. Po vypuknutí epidemií byla převážná část obětí pohřbena na nouzovém pohřebišti v blízkosti tábora.
Podle posledních výsledků historického bádání zemřelo v letském táboře nejméně 335 osob. Většina vězňů, kterým se podařilo nelidské podmínky přežít, skončila v transportech do koncentračního tábora Osvětim.
Po válce pomalu upadalo místo někdejšího tábora do zapomnění a bylo užíváno jako obecní pastvina. V letech 1972 až 1974 došlo k zásadnímu znevážení památky, když byl vybudován velkokapacitní vepřín o deseti halách. Další tři haly zasahující do půdorysu bývalého tábora byly přistavěny na počátku osmdesátých let a celkem se tam chovalo až 13 tisíc vepřů.
Otevřením Památníku v Letech u Písku byl „smazán“ jeden z dluhů společnosti vůči Romům a Sintům a hrůzám, které se za druhé světové války děly. Romové se konečně dočkali důstojného místa k uctění památky rodinných příslušníků, kteří na tomto místě trpěli nebo zde i zemřeli.
Diskuze o důstojné připomínce obětí začala v devadesátých letech. V roce 1995 byl sice poblíž bývalého tábora vztyčen skromný památník, ale přímý přístup k místu, kde lidé trpěli a umírali, byl stále znemožněn kvůli průmyslovému areálu. Mezinárodní pozornost přitáhlo místo v roce 2005, kdy Evropský parlament vyzval Českou republiku k jeho pietní ochraně a odstranění vepřína.
Pod správu Památníku Lidice se dostalo místo letského tábora v roce 2009, kdy byla zřízena naučná stezka. Vepřín ale zůstával v provozu. Až v roce 2018 odkoupila vláda České republiky areál vepřína od společnosti AGPI za 450 milionů korun. Poslední vepři pak odjeli 13. března 2018 a v srpnu 2022 byla symbolicky zahájena demolice průmyslových budov.
Místo přešlo do správy Muzea romské kultury, které začalo budovat důstojný památník holokaustu Romů a Sintů. Slavnostní otevření se konalo 23. dubna 2024 za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.
„Teď jsme zahájili sezónu, památník je otevřený od čtvrtka do neděle, každý den v čase od 10 do 17 hodin. Na komentované prohlídky je nutné se objednat pět dní dopředu. Jezdí sem i školy, i tam je určitě nutná objednávka“ uvedla redakci Drbny Petra Kochová, vedoucí Památníku Lety u Písku.
Centrálním prvkem památníku je pietní kruh, ve kterém jsou na kovových paprscích vyznačena jména všech 1 294 osob, které byly v táboře vězněny. Jeden z paprsků zůstává bezejmenný – symbolizuje ty, jejichž jména se nedochovala. Atmosféru dokresluje i nově vysazený les.
Letecký snímek památníku z minulého roku.„Chtěli jsme, aby se to místo přirozeným lesem vlastně vyčistilo. A ten kruh, na kterém jsou vidět jména všech, co táborem prošli, je úplně prázdný. To má symbolizovat prázdnotu v srdcích i tu skutečnou prázdnotu, co přišla, že už tu ti lidé nejsou. Také jsme tam nechali zdi jednoho vepřína, když jich bylo třináct, aby si člověk uvědomil, jak to bylo obrovský“ sdělila redakci Drbny Lucie Vogelová, architektka z Ateliéru Terra Florida, který navrhl Památník v Letech u Písku.
Památník dále zahrnuje venkovní naučnou trasu nazvanou Stezka paměti a návštěvnické centrum s vnitřní expozicí. Památník plní pietní i vzdělávací roli a představuje významný krok směrem k uznání romského utrpení v české společnosti. Za každým číslem se skrývá konkrétní lidský život, který byl zmařen kvůli rasové nenávisti.Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
