Sobota 12. 4. 2025 | Svátek má Julius
Rozsáhlé archeologické výzkumy, které probíhaly v letech 2013 až 2024 v rámci přípravy dálnice D3, přinesly mimořádně cenné poznatky o dávném osídlení. Ukázalo se, že se naši předci zdobili jantary, vyráběli keramiku i pohřbívali své blízké do mohyl. Jaké byly nejvýznamnější nálezy na jihu Čech?
Kolem roku 2000 před naším letopočtem došlo k výraznému osídlení jižních Čech. Z této doby se však nedochovaly žádné kosterní pozůstatky, a tudíž nelze určit, odkud lidé přicházeli. Jižní Čechy se pravděpodobně staly součástí obchodní tepny – neobvyklý už nebyl jantar ze severu ani měď z rakouských Alp.
Plánování výstavby dálnice D3 pomohlo archeologům odhalit nové zajímavé lokality i dokázat, že jižní Čechy nebyly okrajovou lokalitou, kde nikdo nechtěl žít. Agresivní půda během tisíciletí rozložila množství nálezů, i přesto se můžeme chlubit artefakty už ze starší doby bronzové. Co nám tedy přinesla dálnice?
Severně od Českých Budějovic, v katastru Borku, objevili archeologové cenné stopy po osídlení, které se rozvíjelo napříč tisíciletími. Jedná se o oblast lesa, který je východně od dnešní obce. Tam, na původním návrší obtékaném potokem Kyselá voda, zachytili archeologové do té doby úplně neznámé sídliště ze starší doby bronzové. Objevili zbytky konstrukcí, keramické fragmenty i velkou jámu.
Domníváme se, že ten zahloubený prostor nebyl vytvořen lidmi, ale že to byla přirozená prohlubeň, kam lidé ukládali svůj odpad. Jak je známo, tak pro archeology jsou odpadkové jámy možná nejatraktivnější. Podařilo se nám tak získat jeden z největších souborů nálezů ze starší doby bronzové, který v Jižních Čechách máme.
Ukázalo se, že osídlení v oblasti Borku pokračovalo i ve středověku. Archeologové tu našli doklady domů a hospodářských staveb. Významná část nálezů – zejména keramika – svědčí o každodenním životě tehdejších lidí, ale i o jejich kontaktech s okolním světem.
Mohylové pohřebiště mezi obcemi Plav a Kamenný Újezd představuje jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit v jižních Čechách. Toto pohřebiště bylo využíváno po dobu přibližně 1500 let, od střední a mladší doby bronzové, přes dobu halštatskou až po dobu laténskou. Pohřebiště původně čítalo přes třicet mohyl, které mají výšku až do 1,8 metru. Jedná se v podstatě o náspy nad původními hroby, ohraničené kamenným věncem.
„Kamenný kruh, který obepíná obvod mohyly, jednak stabilizoval, zabraňoval rozkladu a zároveň také možná symbolicky vymezoval svět mrtvých a svět živých. Dnes vidíme, že jsou některé kamenné kruhy porušené. Víme, že už v 19. století si sem lidé jezdili pro kámen. Část mohyly vytěžili a třeba je z nich postavený nějaký dům v Plavu nebo v Kamenném Újezdu,“ komentuje archeolog Ondřej Chvojka z Jihočeského muzea.
Chybějící kamení v obvodu mohyly u Plavu.První archeologický výzkum mohyl proběhl již v roce 1865 pod vedením amatérského archeologa Františka Stulíka a archeologa Jana Karla Hraše. V souvislosti se stavbou dálnice D3 prozkoumávali archeologové od roku 2017 mohyly více do hloubky. Doložili tak kostrové i žárové pohřby s bohatou pohřební výbavou, například keramické nádoby, bronzové šperky, části meče a železných nůžek nebo zbytky koženého oděvu. Tři mohyly však stály v cestě nové dálnici.
„V roce 2017 nám zazvonil telefon. Měli jsme následně schůzku na ředitelství silnic a dálnic, kde nám oznámili, že tři krajní mohyly z pohřebiště musí pryč, protože tudy dneska už vede a v té době byla plánovaná trasa dálnice D3,“ sdělil archeolog Ondřej Chvojka.
Archeologové proto strávili dlouhé měsíce detailní dokumentací a záchranou cenných artefaktů ze všech mohyl. Největší práci si dali se třemi, které ležely v cestě dálnici.
Bronzový náramek nalezený v jedné z mohyl.Archeologové se také zabývali otázkou, kde původně sídlili v mohylách pohřbení lidé. Podařilo se jim tak odhalit dvě sídliště ze starší doby bronzové a mladší doby laténské. Lidé zde bydleli v zahloubených domech, ale v dobách ještě před zahájením pohřbívání do mohyl i poté.
V blízkosti dnešní osady Krasejovka se v rámci průzkumu úseku dálnice D3 mezi Hodějovicemi a Třebonínem objevilo staré osídlení. Přitom na tomto místě původně nebyly očekávány významné nálezy.
Odstraněním ornice nalezli archeologové sedm sídlištních objektů a velké množství keramických nádob. Nešlo pouze o rozptýlené střepy, ale o fragmenty desítek, často téměř kompletních nádob. Ty bylo možné datovat do druhé poloviny 13. století, tedy do období, kdy vznikaly České Budějovice.
Nález naznačuje, že se v lokalitě nacházela hrnčířská dílna, která produkovala široké spektrum výrobků – od menších nádob až po technické prvky, jako byla keramická trubice, možná součást kouřovodu. Zajímavostí jsou také specifické značky na dnech některých nádob, které by mohly představovat osobní označení výrobců.
Keramické nádoby, které se našly v mohylách u Plavu. Keramiku nacházejí archeologové po celém území jižních Čech.Výzkumy přinesly ucelený pohled na vývoj osídlení v jižních Čechách napříč tisíciletími. Archeologové měli díky výstavbě dálnice jedinečnou možnost zkoumat krajinu plošně, nikoliv jen bodově. Výzkum probíhal i na dalších místech – ve Starých Hodějovicích bylo odhaleno sídliště ze straší doby bronzové, v Horusicích z mladší doby kamenné, Veselí nad Lužnicí skrývalo železárnu ze 13. století.
Tyto i mnohé další lokality byly představeny v rámci výstavy „Co přinesla dálnice?“, která byla realizována ve spolupráci s výzkumníky z Horního Rakouska. Výstava bude znovu k vidění příští rok v Městském muzeu v Týně nad Vltavou. Část nálezů se stane součástí stálé expozice Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
Úterý, 11. května 2021, 13:09
Groše z časů Václava IV., keramické zlomky i snímky jantarových korálků nabízí výstava Co přinesla dálnice, kterou otevřelo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Přibližuje archeologický průzkum v jihočeské trase dálnice D3 a navazující dálnice...
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
