Zubři a divocí koně podle vědců podporují zadržování vody v krajině

„Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ’nutriční kvalitu’. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou," uvedla vedoucí katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity Eva Kaštovská.

Podle vědců je velký rozdíl, pokud pastvinu využívají zubři a divocí koně nebo například krávy. Počet zubrů a divokých koní bývá nižší a nepředstavuje pro krajinu takovou zátěž. Při intenzivním chovu krav však majitelé spíše řeší profit, a proto bývá na pastvině skotu mnohem více.

„Podzemní biomasa rostlin zůstává (při pastvě zubrů a divokých koní) neovlivněná a nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty (na pastvinách divokých koní a zubrů) stíhají regenerovat, prostřednictvím kořenů čerpat dostatek živin a vody a dodávat do půdy organické látky, které podporují její oživení. Takto přispívají k tvorbě půdní organické hmoty, která úzce souvisí s retencí vody," řekla Kaštovská.

Dodala, že kvůli tomu se pak především v letních měsících liší podoba pastvin. U krav tráva a rostliny rostou méně, protože postrádají vodu. Naopak pastviny divokých koní a zubrů bývají zarostlé. „Velcí kopytníci přinášejí do ochrany přírody několik významných výhod. Kromě zadržování vody v krajině a obnovy půd je to také podpora biologické rozmanitosti, ukládání uhlíku do půdy nebo snižování rizika požárů v přírodě. Právě proto je tento přístup v ochranářsky vyspělých zemích západní Evropy stále oblíbenější. I s ohledem na finanční efektivitu tohoto řešení," uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

V Česku žilo na konci loňského roku 164 zubrů evropských. Největší stádo žilo v rezervaci u Milovic, ke konci loňského roku 44 zvířat. Druhá největší skupina byla v oboře Židlov v Libereckém kraji, kde je 43 zubrů. Zubřích mláďat se loni v Česku narodilo 21, méně než v předchozích dvou letech.