Případů kyberkriminality stále přibývá. Řádí falešní prodejci i bankéři

„Ve třech případech, které oznámili policistům podvedení, figuroval možná jeden pachatel, který vystupoval pod jedním smyšleným jménem a na inzertním internetovém portálu nabízel k prodeji bagr a multikáru. Hned tři lidé na inzerát reagovali a o zboží projevili zájem. Navázali s neznámým pachatelem komunikaci a ten si vyžádal platbu za zboží předem. V souhrnné částce si neznámý pachatel od poškozených vybral více jak 350 tisíc korun. Po přijetí plateb se stal nekontaktním,“ shrnula mluvčí policie Lenka Krausová.

Velmi podobně dopadl muž, který si na jedné internetové stránce, která se tvářila jako e-shop, objednal mobilní telefon za bezmála 25 tisíc korun. Po zaslání platby mu nepřišlo objednané zboží a ani peníze mu nikdo nevrátil. 

„Potom tu máme stále omílané a medializované investování. To, že na internetu spatříte u reklamy na investování známého politika, herce nebo zpěváka opravdu neznamená, že zrovna tato firma bude ta pravá a vaše peníze vám minimálně zdvojnásobí. Žena z Táborska tak během pár dní přišla o bezmála 300 tisíc korun,“ dodala Krausová.

Podvedená žena reagovala na internetu na reklamu, následně byla přesměrována na stránky, kde vyplnila své údaje, poslala vstupní poplatek a poté se ji ozval neznámý muž s tím, že již vydělala více jak 200 tisíc korun a je třeba výdělek vybrat. Zaslal ji odkaz, na který klikla, vyplnila vše potřebné a čekala, až ji peníze dorazí. Peníze nedorazily nikdy a z jejích účtů přišla vzdáleným přístupem, který k nim umožnila, o stovky tisíc korun.

Další v řadě podvodných legend je whatsappová žádost falešného syna či dcery o pomoc a rodiče, kteří ve snaze dětem pomoci, odesílají desítky tisíc neznámým lidem.

„Falešného bankéře a policistu jsme přiblížili již mnohokrát a stále se najdou lidé, kteří uvěří a peníze neznámo kam odešlou,“ uzavřela mluvčí policie. Podle ní je základ vždy stejný.