Sokolí populace z Budějovic se usadila na Táborsku

Potvrdily to snímky z fotopasti, pravidelně vyhodnocované ornitologem Václavem Beranem ze sdružení ALKA Wildlife. Ten ji umístil v květnu při kroužkování mláďat před sokolí budku na komíně plánské teplárny C-energy. Při podzimním čištění budky byla data stažena a přinesla dobré zprávy.

„Vyplatilo se ji tam instalovat. Samice je neznačená, u samce se podařilo odečíst znaky na kroužku AOH. Víme tedy, že se vylíhl v roce 2022 na teplárenském komínu v Novém Vrátě v Budějovicích. Doufáme, že v Plané budou sokoli hnízdit i v dalších letech,“ uvedl Václav Beran.

V hnízdní budce na komíně ZEVO Vráto od roku 2019 sokoli už vyvedli postupně 26 mláďat. V jižních Čechách jde mimo Šumavu o nejvýznamnější lokalitu odchovu sokolů stěhovavých.

„Potvrzuje se, že energetické areály s vysokými komíny, kam jsme instalovali hnízdní budky, sokolí páry rádi vyhledávají. Paradoxně, protože do té doby byla jejich hnízdiště hlavně na skalách. Tam je ale mnohde ruší nadměrná návštěvnost lidí,“ dodal ornitolog.

V roce 2019 šlo o mimořádnou událost, neboť podle ornitologa Berana se s výjimkou Šumavy do té doby žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách v literatuře neobjevovala. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století.

„Zřejmě jsme pomohli přepsat historii českobudějovických sokolů. Zvláště, když populace našich odrostlých jedinců sídlí v celém regionu. Ochrana životního prostředí patří dlouhodobě mezi naše priority a sokolí projekt se stal symbolem našich ekologizačních aktivit,“ říká Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva městské firmy.

Teplárna se do projektu sdružení ALKA Wildlife, který přispívá k záchraně ohrožených dravců, zapojila v prosinci 2016, kdy byla na ochozu komínu ve výšce 120 metrů umístěna speciální hliníková budka. V červnu 2017 se v ní objevila první sokolí samice a další podzim opět. Sokolí pár se ale vytvořil až v roce 2019, zahnízdil a od té doby se sem každoročně vrací.

Domovským místem se tak stal nejvyšší komín v jižních Čechách měřící 160 metrů. V budoucnu bude součástí moderního zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO.