Pozor na bolševník, varují odborníci. Nastal nejlepší čas zabránit jeho šíření

Autoři | Foto CHKO Jeseníky

Bolševník velkolepý patří mezi nejnebezpečnější invazní rostliny, na které můžete v Česku narazit. Kvete v letních měsících, zejména během června a července. Právě v této době můžete účinně zabránit jeho dalšímu šíření.

Likvidace bolševníku není důležitá jen kvůli ochraně přírody. Tato invazní rostlina vytlačuje původní druhy a zároveň představuje významné riziko pro zdraví lidí. Takže pokud na zahradě nebo louce objevíte jen několik rostlin, vyplatí se jednat co nejdříve.

Nejdůležitější je zabránit dozrání semen. Nejefektivnější metodou je odstranění květenství, takzvaných okolíků, ještě předtím, než semena dozrají. Každý odstraněný okolík totiž představuje tisíce semen, která se nedostanou do půdy a nevyklíčí v dalších letech.

Při likvidaci je nutná maximální opatrnost

Šťáva z bolševníku obsahuje fototoxické látky, které po kontaktu s pokožkou a následném vystavení slunečnímu záření způsobují bolestivé popáleniny.

„Práce s bolševníkem vyžaduje maximální opatrnost. Kontakt s ní způsobuje na pokožce bolestivé puchýře, které se dlouho hojí. Při práci vždy používejte rukavice, oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, pevnou obuv, pokrývku hlavy a ideálně také ochranné brýle,“ varují odborníci z Botanického ústavu AV ČR.

Pokud odstraňujete jednotlivé rostliny, odstřihněte okolíky co nejblíže ke stonku. Nezapomeňte ale zkontrolovat i spodní část rostliny. Kromě hlavního květenství totiž mohou vyrůstat menší okolíky skryté mezi listy nebo ve vysoké trávě. Jestliže je přehlédnete, rostlina může vytvořit semena i přesto, že hlavní květ odstraníte.

Jak bolševník poznáte?

Bolševník velkolepý dorůstá výšky tří až pěti metrů. Poznáte ho podle silného dutého stonku s červenofialovými skvrnami, obrovských vykrajovaných listů a velkých bílých květenství připomínajících deštníky.

Právě jeho impozantní vzhled vedl v minulosti k tomu, že byl vysazován jako okrasná rostlina. Do Evropy byl přivezen z Kavkazu na počátku 19. století a do České republiky se dostal v roce 1862, kdy byl vysazen v zámeckém parku Kynžvart. Odtud se postupně rozšířil do volné přírody.

Na rozsáhlých plochách, kde už bolševník vytvořil husté porosty, bývá ruční odstraňování velmi náročné a často nestačí. Nejlepších výsledků se dosahuje na jaře, kdy rostliny teprve vyrůstají. Využívá se opakované sečení, pastva hospodářských zvířat nebo cílená aplikace herbicidů. Jednotlivé přežívající rostliny lze následně vykopat nebo znovu chemicky ošetřit.

Hodnocení článku

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky bolševník, rostliny, nebezpečný, invazní, biologie, příroda

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.