Ne 6. 9. 2026Boleslav
Společnost

Pozor na bolševník, varují odborníci. Nastal nejlepší čas zabránit jeho šíření

Veronika Kotmanová2 minuty čtení8. 7. 2026, 11:01
ilustrační foto
ilustrační foto · Foto: CHKO Jeseníky

Bolševník velkolepý patří mezi nejnebezpečnější invazní rostliny, na které můžete v Česku narazit. Kvete v letních měsících, zejména během června a července. Právě v této době můžete účinně zabránit jeho dalšímu šíření.

Likvidace bolševníku není důležitá jen kvůli ochraně přírody. Tato invazní rostlina vytlačuje původní druhy a zároveň představuje významné riziko pro zdraví lidí. Takže pokud na zahradě nebo louce objevíte jen několik rostlin, vyplatí se jednat co nejdříve.

Nejdůležitější je zabránit dozrání semen. Nejefektivnější metodou je odstranění květenství, takzvaných okolíků, ještě předtím, než semena dozrají. Každý odstraněný okolík totiž představuje tisíce semen, která se nedostanou do půdy a nevyklíčí v dalších letech.

Při likvidaci je nutná maximální opatrnost

Šťáva z bolševníku obsahuje fototoxické látky, které po kontaktu s pokožkou a následném vystavení slunečnímu záření způsobují bolestivé popáleniny.

„Práce s bolševníkem vyžaduje maximální opatrnost. Kontakt s ní způsobuje na pokožce bolestivé puchýře, které se dlouho hojí. Při práci vždy používejte rukavice, oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, pevnou obuv, pokrývku hlavy a ideálně také ochranné brýle,“ varují odborníci z Botanického ústavu AV ČR.

Pokud odstraňujete jednotlivé rostliny, odstřihněte okolíky co nejblíže ke stonku. Nezapomeňte ale zkontrolovat i spodní část rostliny. Kromě hlavního květenství totiž mohou vyrůstat menší okolíky skryté mezi listy nebo ve vysoké trávě. Jestliže je přehlédnete, rostlina může vytvořit semena i přesto, že hlavní květ odstraníte.

Jak bolševník poznáte?

Bolševník velkolepý dorůstá výšky tří až pěti metrů. Poznáte ho podle silného dutého stonku s červenofialovými skvrnami, obrovských vykrajovaných listů a velkých bílých květenství připomínajících deštníky.

Právě jeho impozantní vzhled vedl v minulosti k tomu, že byl vysazován jako okrasná rostlina. Do Evropy byl přivezen z Kavkazu na počátku 19. století a do České republiky se dostal v roce 1862, kdy byl vysazen v zámeckém parku Kynžvart. Odtud se postupně rozšířil do volné přírody.

Na rozsáhlých plochách, kde už bolševník vytvořil husté porosty, bývá ruční odstraňování velmi náročné a často nestačí. Nejlepších výsledků se dosahuje na jaře, kdy rostliny teprve vyrůstají. Využívá se opakované sečení, pastva hospodářských zvířat nebo cílená aplikace herbicidů. Jednotlivé přežívající rostliny lze následně vykopat nebo znovu chemicky ošetřit.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
České Budějovice spouštějí novou venkovní hru. Děti i dospělí budou hledat žluté pukySpolečnost

České Budějovice spouštějí novou venkovní hru. Děti i dospělí budou hledat žluté puky

České Budějovice připravují novou venkovní aktivitu, která má spojit pohyb, zábavu a moderní technologie. Projekt CB iHřiště nabídne od září úkoly a soutěže pro děti, teenagery i dospělé. Po městě už je rozmístěno 60 herních bodů v podobě žlutých puků.

Jan Teplý: Budějce nejsou soukromá kasičkaPolitika

Jan Teplý: Budějce nejsou soukromá kasička

Blíží se komunální volby a politická situace v Českých Budějovicích bude v mnoha ohledech poměrně pikantní. Strany napříč spektrem omlazují svoje kandidátní listiny, objevují se nové tváře. Jednou z nich je za Občanské demokraty i Jan Teplý, kandidát na primátora Českých Budějovic, který se po odchodu z manažerského postu ve vedení mlékárenského gigantu Madeta rozhodl vstoupit do politického klání.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook