O čem psaly noviny před jednatřiceti lety? Den po 17. listopadu 1989? Pokud si myslíte, že byl tisk plný demonstrace, jste na omylu. Drbna omrkla některé dobové titulní stránky a nestačila se divit.
Úterý, 17. listopadu 2020, 10:20
Jestliže den po 17. listopadu 1989 toho lidé v tisku o studentské demonstraci příliš nenašli, v dalších dnech už byla situace přece jenom jiná. Novináři se poměrně hojně věnovali údajné smrti vysokoškoláka Martina Šmída, ke které mělo dojít právě...
Rudé právo věnovalo nejvíce prostoru spojenectví se Sovětským svazem. Titulek Přátelství pevné, hluboké mluví za vše. „Nic se nezměnilo, nemění a nezmění se na dějinném faktu, že generální linii naší zahraničněpolitické orientace je přátelství a spojenectví se Sovětským svazem. Dějiny naší republiky podaly důkaz o správnosti této orientace, o její životní oprávněnosti.“
O demonstraci studentů se ale přeci jenom také zmiňuje, ač jen kratším textem a s menším titulkem: „Už na Albertově a potom během pochodu se na transparentech a ve skandovaných pokřicích objevovala a postupně převládla hesla, která napadala představitele KSČ, vedoucí úlohu komunistické strany, požadovala zrušení milicí, demisi vlády, svobodné volby a podobně.“
Autor dále zmiňoval, že k udržení veřejného pořádku v centru města byli povoláni příslušníci Veřejné bezpečnosti. „Ověřovali totožnost účastníků demonstrace a kolem sta osob bylo předvedeno na místní oddělení VB. Ve 22 hodin byl ve středu města obnoven klid.“
Co například Svobodné slovo? To nabídlo fotografii z nového provozu sklářské huti ve Škrdlovicích na Žďársku. Úvodní článek s názvem Pokrokový odkaz se věnuje slavnostnímu zasedání k 50. výročí 17. listopadu 1939, ve kterém je ocitování předseda vlády František Pitra: „Žijeme v převratné epoše. Definitivně odchází ze scény doba, v níž stojaté vody více umrtvovaly, než dodávaly životodárnou sílu světovému socialismu. V plném rozsahu se to týká i našich domácích poměrů. Jsme svědky hlubokého, někde i bolestného procesu obrody socialismu.“
Asi tak od 23. listopadu ovšem začínal být denní tisk na novinových stáncích téměř nedostatkovým zbožím. Na noviny se od té doby ráno stály před trafikami dlouhé fronty a kdo si nepospíšil, ten měl smůlu. Některé tituly novin se totiž vyprodaly během krátké chvíle. Lidé měli obrovský hlad po informacích a v některých denících se už začaly objevovat i "jiné informace", než ty o vedoucí úloze KSČ. To samozřejmě neplatilo o Rudém Právu, které si i nadále udržovalo svůj tvrdý ideologický strandard. Mezi progresivnější deníky patřilo tehdy zejména Svobodné Slovo a také Mladá fronta. Po těchto titulech se v trafikách obvykle doslova zaprášilo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
