Problémy s kvalitou či množstvím pitné vody vyřešily další čtyři jihočeské obce napojením na Vodárenskou soustavu jižní Čechy. V červenci ji začali pít a používat v Mladějovicích, Řepici a Rovné na Strakonicku, a na podzim přibudou Malovice z Prachaticka. Důvod je společný - místní zdroje, které používají, už nevyhovují hygienickým normám na pitnou vodu nebo kapacitně nestačí.
„Vrt, i když šedesátimetrový, parametry už neodpovídal. Jeho kvalita se zhoršovala a měla limitní obsah manganu. Připojení na soustavu, která vede po našem katastru, bylo nejlepším řešením,“ říká Jaromír Toman, místostarosta Čejetic, pod něž Mladějovice se zhruba 160 obyvateli spadají. „Čejetice už garantovanou římovskou vodu mají,“ doplňuje.
Podobně na tom byla i Řepice se 450 obyvateli, kde voda ze studní obsahuje limitní množství dusičnanů. I zde měli k vodárenské soustavě blízko, neboť vede katastrem sousední obce Slaník. „Investici hradil vodárenský svaz, od něhož máme vodovod v nájmu,“ uvádí starostka Vladimíra Tíkalová. Ta ocenila, že od sepsání žádosti o vydání stavebního povolení až po kolaudaci uběhlo jen šest měsíců. „To v dnešní době ‚papírování‘ považuji za obrovský úspěch,“ dodává.
Malovice a jejich část Malovičky, kde hlavně v létě místní vodní zdroj už kapacitně nestačí, se na vodárenskou soustavu napojí na podzim. „Neteče-li voda, je to pro každou domácnost velmi nepříjemné,“ říká Václav Pasák, starosta Malovic, kde žije přes 600 lidí. Obec vlastní vodovod, ale vodní zdroj patří firmě Zeas Agro. Zemní práce začnou po žních. „S Jihočeským vodárenským svazem už máme podepsané všechny smlouvy a je i vydané stavební povolení,“ uvádí starosta.
Podle Antonína Prince, ředitele Jihočeského vodárenského svazu, letošní sucha opět připomněla nenahraditelný význam centrální vodárenské soustavy. „Zatímco některé místní toky vysychaly, soustava opět prokázala svou odolnost. Ani v tomto extrémním počasí nemusely obce a města, která zásobujeme vodou, vyhlašovat regulace a omezovat její spotřebu,“ poznamenává.
Připojením čtyř nových obcí se počet míst, které svaz pitnou vodou zásobuje, blíží k počtu 160. Časem by k nim měly přibýt i Čimelice na Písecku, kde připravený projekt čeká jen na dotaci, která by usnadnila jeho financování. Potřebný dotační titul ministerstvo zemědělství vypsalo, žádost Jihočeský vodárenský svaz podal, a tak záleží jen na rozhodnutí úřadu, zda projekt z veřejných zdrojů podpoří. Dojde-li k tomu, v roce 2016 by stavba vodárenského řadu mohla začít. Do Čimelic, kde jeho součástí bude i nový vodojem, povede z Mirotic.
„Z hlediska spotřeby a odběru vody nové obce nepředstavují velké množství, a proto jsou tyto investice zpravidla nenávratné. Naplňují ale smysl a poslání našeho svazu a soustavy. Ta od privatizace patří svazku obcí, slouží jejich vodohospodářským potřebám a do kraje vnáší potřebnou vodohospodářskou stabilitu,“ říká Antonín Princ.
Jihočeská vodárenská soustava měří přes 530 kilometrů a kvalitní „kohoutkovou“ vodu z ní pije a používá 370 tisíc Jihočechů. Tedy přes polovinu ze 636 tisíc obyvatel kraje. Jejím základem je přehrada Římov na řece Malši a Úpravna vody Plav, která je s produkcí 16 milionů m3 největší továrnou na výrobu pitné vody na jihu Čech.
Napsal Zdeněk Zuntych
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
