Exkurze do budějckého strašidelného lesa: Auta od krve a u nich bota s kostí

„Naposledy jsme s klukama vyrazili tento týden v úterý. Neviděli jsme nic... Jen srnky! Přesto jsme jednu zajímavost zažili. Konec lesa byl již na dohled a hned za ním byla vidět nějaká vesnice. Viděli jsme světla, tak jsme za nimi šli. A najednou nic - světla nikde, vesnice nikde,“ líčí Lukáš P. „Bylo to opravdu divné. Udělali jsme nějaké fotky, ale ty byly úplně zelené. Nebylo z nich nic. Každopádně je toto zanedbatelné proti tomu, co zažil můj bratr.“

Bratr Josef věřil, že na tomto místě skutečně „něco“ je, ovšem dnes o tom již přesvědčený není, a to i přesto, že jeho zkušenost s Borem je plná krve a kostí.

„Přišli někdy kolem jedné hodiny ráno k autům... A auta byla celá od krve! Aby toho nebylo málo, vedle auta ležela jakási bota s kostí,“ říká Lukáš P. „Nevím, jestli tam někdy o půlnoci jezdí kdosi z Máje a dělá si z lidí legraci. Nebo zda je to duch v kápi. Fakt nevím, ale je to mazec. Hnusný pocit, když v lese přijdeš k autu, které je celé zamatlané krví!“

Josef dodává, že stejnou událost zažil hned dvakrát, což „paranormálnímu jevu“ na důvěryhodnosti příliš nepřidává. „Další týden jsme byli na úplně jiném místě. Asi o pět kilometrů dál... a další bota! Musí to snad dělat nějaký náš známý, jinak si to neumím vysvětlit.“

Z čeho byla nalezená kost? „Vepřová kost z kýty! A auta byla zamatlaná od nějakého protlaku smíchaného s krví nebo něčím takovým. Zkrátka pěkná kejda,“ usmívá se Josef.

Sranda? Nikdo nepochybuje, že tomu tak je. Ovšem je otázkou, kdo je jejím strůjcem. Každopádně krumlovská výprava v lese, tedy kromě výše zmíněného, nic zajímavého nezažila. „Osobně jsem fakt neviděl nic. Vlastně nikdo z nás nic záhadného neviděl, ale strašidelné to tam je,“ říká Josef P.

Jeho bratr Lukáš však má s Borem letitou zkušenost, na kterou vzpomíná dodnes. „Byl jsem tam tehdy normálně ve dne. Slyšeli jsme hodně divný a ošklivý zvuk. Cesta se nějak začala zužovat a vzdalovat... Foukal vítr a pak to přestalo. Na fotkách, co jsme fotili, jsme viděl při přiblížení postavy schované v lese. No, bylo to husté. Vystrašený jsem z toho byl snad měsíc.“

Jak jsme již informovali. V lese Bor natáčel dokument jihočeský Paranormal tým. První epizoda již byla zveřejněna. Na závěr se vraťme k slovům koordinátora Paranormal týmů Ondřeje Bezouška, se kterým jste si mohli začátkem letošního roku přečíst podrobný rozhovor: „Stres a strach je reakce organismu na nějaké ohrožení. Tato reakce může být spuštěna klidně abstraktním podnětem. Pokud bych vám řekl, že vás při procházce se psem přepadnu a okradu, určitě dané venčení budete prožívat odlišně, než by proběhlo bez mé intervence. To samé můžeme říci o Boru a podobných místech. I proto je zde tak vysoká korelace těch, co se daného místa bojí, a naopak osob, kteří by tam zvali své drahé polovičky na piknik. I přesto bych však rád upozornil na jeden branišovský fakt (a nejen tohoto místa, ale i kupříkladu hradu Houska a podobně), s nímž jsme se v minulosti setkali. A to na lidi, jenž nevěřili, cítili se bezpečně a prožili v daném místě stresovou situaci s paranormálním podnětem. Jako následek vznikl u nich minimálně strach z této lokality. Výše zmíněným chci demonstrovat problém, s nímž se každý vyšetřovatel paranormálních jevů v praxi setkává. A to je prezentace vjemu složeného z jednotlivých počitků konkrétním subjektem. Daná osoba vždy řekne pouze to, co si myslí, že viděla. Ovšem paměť je velice ohebná, formovatelná. Přitom to, co daný jedinec v danou chvíli viděl, nemusí odpovídat realitě.“